Hygienikům komplikuje práci nedostatek pracovních sil

Domácí
30. 7. 2020 11:57
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

 

Na trasování možných kontaktů lidí nakažených koronavirem se soustředí šest až sedm lidí, pracovníků liberecké krajské hygienické stanice. Podle Valenty je potřeba vyhledat u jednoho člověka s covidem-19 někdy až 200 lidí, kteří se s ním dostali do kontaktu, a všechny je pak  obvolat.

Někteří sněmovní opoziční politici, ale například i ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) vyjádřili v poslední době pochybnosti o fungování chytré karantény, která má usnadnit trasování. Podle hejtmana Půty je fungování chytré karantény spojeno právě s personální situací hygieniků. "Ten systém funguje především tam, kde je dostatek kapacit pro testování a trasování lidí," řekl.

Nový systém pro monitorování epidemie

Hygienici se snaží podle Valenty například využít pomoc studentů zdravotnictví. Vláda také schválila kvůli šíření koronaviru zvýšení maximálního počtu míst pro hygienické stanice o 134. Podle Valenty připadnou na libereckou krajskou hygienickou stanici z nových míst čtyři lidé. "Ale to všechno nenahradí to, co se odehrálo před těmi deseti až 15 lety," uvedl s odkazem na dřívější personální škrty.

Technická univerzita v Liberci vyvinula spolu s krajskými hygieniky systém EpiGIS pro monitorování epidemií, který má podle Půty lepší funkce než centrálně používaný systém. Valenta podle hejtmana už v květnu nabízel státu využít funkce EpiGISu pro systém chytré karantény. Po pondělním schválení vzniku nové vládní rady, která má na chytrou karanténu dohlížet, by snad podle Půty mohla vláda centrální systém na základě EpiGISu vylepšit.

Podle epidemioložky Růženy Halířové z krajské hygienické stanice v Olomouci je třeba ještě fungování nynějšího trasovacího call centra Daktela, které je důležitou součástí systému chytré karantény, vylepšit. Nyní podle ní práci epidemiologů v souvislosti s covid-19 spíše zpomaluje. Halířová například upozornila na to, že telefonické hovory s lidmi nakaženými koronavirem jsou nahrávané, což snižuje ochotu pacientů otevřeně o svých kontaktech hovořit. "Někteří klienti odmítají pokračovat v rozhovoru. Lidé tyto telefonní hovory také často nezvedají, protože se obávají, že se jedná o pokoutní prodejce. Platí to hlavně u starších ročníků," uvedla Halířová. Komplikací je také pomalé zobrazování speciálních map, které při telefonickém rozhovoru s nakaženými pomáhají zpětně určit jejich pohyb.

Autor: ČTK Foto: , Pixabay.com/mrpixel000

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ