I Těšín truchlí. Čeští Poláci měli v letadle mnoho přátel

Mezi oběťmi letecké katastrofy u Smolenska měl řadu osobních přátel i nejvyšší představitel polské komunity v České republice Józef Szymeczek. V neděli v pravé poledne držel za zemřelé dvě minuty ticha na zaplněném náměstí v polské části česko-polského dvojměstí Těšín.

Polské vlajky stažené na půl žerdi na každém druhém domě. Hasiči zpívající polskou hymnu, k nimž se záhy přidává zaplněné náměstí. Zapálené svíčky u kašny, slzy, modlitby a kostely obsazené do posledního místečka. Právě odbíjí poledne, neděle 11. dubna.

K TĚMATU: Česko bude držet smutek za oběti z polského letadla 
                    Expert: Piloti mohli udělat chybu nebo byli pod tlakem
                   V Polsku zemřel veřejný život, říká zpravodaj ČT

Spolu s obyvateli polské části česko-polského dvojměstí Těšín drží dvě minuty ticha za oběti i četní Poláci trvale žijící v České republice. "Co se stalo, si mnoho Poláků zatím nechce připustit. Natolik je to strašná událost," říká předseda Kongresu Poláků v České republice Józef Szymeczek, který je prvním v hierarchii padesátitisícové polské komunity v Česku.

Szymeczek: Přišel jsem o kamarády

Češi si podle Szymeczka neumějí dost dobře představit, jak vysoký kredit měli u Poláků tragicky zemřelí politikové, duchovní i armádní generalita. "V Česku se třeba generálům lidi dost často spíše smějí, v Polsku mají úctu," srovnává. Sám přišel při leteckém neštěstí o několik osobních přátel.

"Dvakrát jsem měl možnost příjemně si popovídat i s panem prezidentem Lechem Kaczyńským, ovšem mezi oběťmi jsou i blízcí přátelé," svěřuje se. Třeba Krystyna Bochenková, místopředsedkyně polského Senátu. "Původně rozhlasová novinářka z nedalekých slezských Katovic, o Poláky na Těšínsku se pořád čile zajímala," vzpomíná Szymeczek na místopředsedkyni Senátu.

Ještě bližší mu byl Mariusz Handzlik, který byl v prezidentské kanceláři Lecha Kaczyńského šéfem Úřadu pro zahraniční styky. "Handzlik byl otcem dvou dcer a jednoho syna. Pocházel přímo z Těšínska, z jeho polské části, z Bielska. A když se sejdou dva Těšíňáci, tak je to vždycky na dlouhé vyprávění," vzpomíná předseda Kongresu Poláků v ČR na společné dlouhé večery s Handzlikem.

PSALI JSME: Polsko utichlo, tělo prezidenta již míří do Varšavy

Blízký byl Szymeczkovi i zástupce polských evangelíků Adam Pilch. "Teprve pětačtyřicetiletý, rodák z polské strany Beskyd," pokračuje Józef Szymeczek ve výčtu svých přátel, již v sobotu zahynuli u Smolenska. Předseda organizace Wspólnota Polska Maciej Płażyński, který z Varšavy "dohlížel" na spojenectví mnohamilionové polské diaspory na celém světě, pobýval na Těšínsku dokonce před pouhým týdnem. "Kdo mohl tušit, že se vidíme naposledy," přemítá Szymeczek.

Je Rusko pro Poláky prokleté

Szymeczek vystudoval teologii a historii a nyní učí na Ostravské univerzitě. "Poláci mají víru. Když se dozvěděli o neštěstí, spontánně zaplnili kostely. Modlitba je uklidňuje a spojuje. V této souvislosti nevím, co by se v podobné situaci dělo v poměrně bezbožném Česku," uvažuje.

Jako historika ho zase drásá skutečnost, že katastrofa je děsivým dovětkem za katyňskou tragédií, při níž v roce 1940 sovětská NKVD nechala u Smolenska povraždit na 20 tisíc polských důstojníků. "Teď polská elita znova mířila do Katyně, připomenout si sedmdesáté výročí katastrofy. A stala se nová. Člověk má opravdu pocit, že Rusko je pro Poláky prokletou zemí, do které opět vsákla polská krev," přemítá Szymeczek s typicky polským patosem.

O půl hodiny později poslouchá celé polské Slezsko přímý přenos smuteční mše z Katovic a tamní biskup říká v kázání skoro totéž: "Jak je možné, že při vzpomínce na jednu tragédii se stane druhá? Je ta země opravdu prokletá?"

Příběh Karola Sliwky

I Poláci žijící na české straně Těšínska přitom mají příbuzné na straně katyňských obětí z roku 1940. K obětem stalinské zvůle patřil třeba Karol Sliwka, který vyrůstal v obcích Nýdek a Bystřice nedaleko Třince a byl po polském záboru Těšínska v roce 1938 odvelen jako poručík v záloze. V dubnu 1940 Sliwka zahynul v Katyni, sovětská NKVD mu dala číslo 537. Dochoval se i dopis, který z Katyně poslal na rodné Těšínsko a který objevil ostravský historik Mečislav Borák.

Fotogalerii si prohlédněte ZDE

„Les, který nás obklopuje a chrání před mrazivými větry, je borový, ale tak velký a vysoký, že jsem v životě neviděl větší...," napsal Sliwka, zřejmě jen pár týdnů předtím, než byl v Katyňském lese zastřelen a zahrabán do hromadného hrobu. O sedmdesát let později pak stromy nedaleko Katyně ulomily křídlo letadlu, které vezlo Poláky na pietní akt, při němž měl být uctěn i Sliwka.

Slovanská vzájemnost v neštěstí?

Na těšínském náměstí, byť prší a fouká studený vítr, přibývají další a další svíčky. „Těžko se mi hledají slova, těžko být v klidu," říká on-line deníku TÝDEN.CZ starosta polského Cieszyna Bogdan Ficek. „Je to obrovská ztráta pro celé Polsko Ale jsem rád, že v tom neštěstí nejsme sami, že s námi soucítí bratři Slované, tedy i Češi. V neštěstí poznáš přítele," věří Kazimierz Bogacz, šéf hasičů v polské části kdysi jednotného města Těšín.

Třicet kilometrů odtud v Ostravě ovšem polská tragédie nemá velký dopad na veřejný život. Zatímco polské katovické rádio vysílá jen smuteční písně a klasickou hudbu, ostravský Český rozhlas vyhrává osvědčené hity a bujaré dechovky. 

Foto: Milan Terkelt