Kněží, imámové a kazatelé ze zahraničí, kteří budou chtít působit v České republice, se budou muset na ministerstvu kultury školit o zákonech a zvycích, které zde platí. Jinak nebudou moci v Česku působit. Předpokládá to novela zákona o svobodě náboženského vyznání, kterou předložila skupina poslanců.
"Zkušenosti ze západní a severní Evropy ukazují, že je nutné účinně čelit radikalizaci evropských islámských obcí," konstatují poslanci, mezi nimiž jsou například místopředsedkyně sněmovny Jaroslava Jermanová (ANO), její straničtí kolegové Radka Maxová a Zdeněk Soukup, sociální demokratka Pavlína Nytrová a Adolf Beznoska z ODS. K radikalizaci podle nich přispívají hlavně duchovní ze zemí ortodoxního - wahhábitského a salafistického - islámu.
Některé státy, jako je například Dánsko anebo Rakousko, přijímají legislativní opatření k účinnější státní kontrole radikálních kazatelů. "Doporučujeme proto podobné řešení i pro Českou republiku," domnívají se poslanci, podle nichž novela řeší i další problém - nekontrolovatelný příliv peněz z bohatých muslimských zemí do islámských obcí v Evropě.
Poučení by mělo zahrnovat seznámení s právním, kulturním a zvykovým prostředí České republiky. Jeho součástí je i čestné prohlášení absolventa, tedy duchovního, že nebude na území republiky vyvíjet činnost, která by byla v rozporu s danými normami.
Povinnost se nemá týkat registrovaných církví, které ze zákona mohou provozovat vlastní školy nebo poskytovat duchovní pro armádu a vězeňskou službu. Pokud by však umožnili vykonávat činnost duchovního nebo kazatele někomu jinému než svým vlastním lidem, mohou o registraci přijít.
"Otázka ovšem je, zda duchovní bez církve, která zde působí, může z hlediska práva vykonávat činnost duchovního," konstatuje ústavní právník Jan Kysela. V zásadě však podle něj není novela v rozporu s ústavou či Listinou základních práv a svobod. "Ale podrobně jsem se s ní ještě nestačil seznámit," upozornil Kysela.
