Jak pomoci Romům? Vyzdvihovat vzory mezi nimi, myslí si vláda

Za klíčový prvek zlepšení sociální situace Romů v Česku považuje vláda zapojení romských dětí do plnohodnotných vzdělávacích aktivit. Česko je léta kritizováno za vysoký podíl romských dětí ve speciálních školách. Kabinet chce také zlepšit šance Romů na získání zaměstnání a ukazovat pozitivní příklady začlenění Romů do většinové společnosti. Po projednání vládní zprávy o situaci Romů za loňský rok o tom informoval premiér Petr Nečas. "Jsou i pozitivní příklady a ty musíme využívat," uvedl. Dodal, že zprávou se kabinet zabýval velmi podrobně.

Dokument konstatuje, že významnou část romské populace postihuje sociální vyloučení. Jde podle ní o vážný systémový a společenský problém s komplexními politickými dopady. Za alarmující označuje materiál fakt, že se nepodařilo zastavit mezigenerační přenos sociálního vyloučení Romů, kdy romské děti ze znevýhodňujícího prostředí mají velmi malé šance na to, že se jim podaří v budoucnosti žít standardním způsobem.

Ačkoli materiál shrnuje pouze události a jevy loňského roku, zabývá se okolnostmi, které mohou vést k napětí mezi většinovou společností a Romy, tedy i nepokojům, které postihly v uplynulých několika týdnech Šluknovsko. Napětí mezi většinovou společností a Romy v relativně chudém regionu přerostlo do pravidelně organizovaných demonstrací, kterých využívají pravicoví extremisté. Do kraje musela vláda vyslat speciální policejní jednotku.

Za nejlepší a zároveň i ekonomicky nejvýhodnější cestu, kterou lze romské rodiny ze sociálního vyloučení a chudoby vyvést, je podle zprávy investovat do oblasti inkluzivního vzdělávání Romů. Současně zpráva konstatuje, že první polovina roku 2010 dávala příslib pozitivních změn v této oblasti, ale do konce roku byly všechny zastaveny, a to přes výrazné naléhání českých expertů i významných mezinárodních institucí.

"Stejně jako v roce 2009 není možné zaznamenat pokrok v oblasti zaměstnanosti, i v roce 2010 zastávali Romové na trhu práce okrajovou pozici," pokračuje zpráva. Svou roli v tom podle ní hrály dopady ekonomické krize a růst nezaměstnanosti, zejména ve skupině osob se základním vzděláním s nízkou úrovní kvalifikace. Při hledání práce přitom Romové většinou uspěli pouze u nízkokvalifikovaných profesí za nižší platové ohodnocení a v horších pracovních podmínkách.