Nevydařená kampaň
Janáčková: Rasistka nejsem, zapalovače rozdávají i jiní

P E T I C E

k Senátu České Republiky , Valdštejnské náměstí 17/4, 118 01 Praha 1, epodatelna@senat.cz

Členové S.O.S. (Sdružení občanské sebeobrany) a další podepsaní se na Vás obracejí ve věci navrácení majetku, který jim byl ukraden bývalým komunistickým režimem. Namísto toho, abychom v minulých 17 letech po návratu demokratického režimu do své země pokojně užívali vrácený majetek, zvelebovali jej a předali jej svým potomkům, aby i další generace využívaly soukromého majetku shromážděného jejich předky, tak se náš život zdramatizoval úsilím o to, abychom tento majetek vůbec získali zpět. Stali jsme se proti své vůli pouhými žadateli a účastníky soudních sporů se státem, tentokráte bohužel se státem demokratickým, jsme v těchto sporech ponižováni a nuceni platit soudní poplatky, které po ztrátě z požitků za ukradený majetek v totalitním režimu, pro nás představují jen další majetkovou újmu, nehledě na výdaje spojené s právním zastoupením, souvisící s úsilím o dosažení spravedlnosti. Nikdo z nás se nechtěl dostat do pozice oponenta demokratického státu, který nám sice dal naději na odstranění křivd, dokonce i možnost o odstranění těchto křivd usilovat, ale který ponechal odstraňování uvedených křivd v rukou těch, kteří tyto křivdy spoluzpůsobili.
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, na který se obracelo mnoho restituentů, v několika případech rozhodl ve prospěch stěžovatele ale jen ve věci dlouho trvajícího procesu. V žádném případě však nerozhodl ve věci navrácení zabaveného majetku nebo odškodnění, ačkoliv veškerá zabavení v politických procesech z období 25.2.1948 až 31.12.1989 byla zrušena zákonem 119/1990. Evropský soud je dosud vázán článkem 295 Úmluvy o ustavení evropské komunity, který zní: Tato úmluva v žádném případě nebude ovlivňovat ta pravidla v členských státech, kterými se řídí systémy vlastnictví.
Naproti tomu Výbor Spojených národů pro lidská práva několikrát rozhodl o tom, že podmínka občanství v českém zákonodárství odporuje podepsanému a Českou republikou ratifikovanému Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech, čímž Česká republika porušuje svou Ústavu a to článek 10, podle kterého vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.
V konečném výsledku budou muset čeští daňoví poplatníci zaplatit peněžní náhrady podle rozhodnutí Výboru OSN i ty, které Evropský soud ukládá ČR stěžovatelům zaplatit. A to přesto, že tito daňoví poplatníci nenesou odpovědnost za odmítání spravedlnosti a omezování našich práv.

Proto navrhujeme Parlamentu České republiky následující reformu restitučního zákonodárství. Navrhujeme, aby zákonem bylo upraveno, že se můžeme domáhat navrácení nám ukradeného majetku cestou reivindikace, což je prostředek ochrany vlastnictví, který spočívá v žalobě na vydání neprávem zadržované, individuálně určené věci. V souvislosti s tím navrhujeme, aby byla zahájena i reforma české justice. Současná justice podle našeho názoru není schopna se s restituční spravedlností vypořádat. Tím spíše, že mnozí ze soudců rozhodujících restituční spory nás stále považují za své „třídní nepřátele“ a z tohoto důvodu jsou také z důvodu své minulosti a angažovanosti na straně totalitního režimu, proti nám podjati.
Jsme přesvědčeni, že soukromé vlastnictví je základním a nezcizitelným principem, který spoluvytváří základ suverénního demokratického státu, že jeho porušování tento základ oslabuje a neexistence spravedlnosti při jeho dodržování demokratický společenský řád zničí. Tyto obavy jsou umocňovány tím, že náš majetek dnes drží a užívají lidé, kteří jej nabyli z důvodu svého propojení s komunistickým režimem a pro jeho podporu – neboť tento majetek sloužil komunistickému režimu mimo jiné, aby jím odměňoval své „pretoriány“. Dnes se nám smějí do tváře, neboť nejen, že nemuseli vlastníkům tento majetek vydat, ale jimi nenáviděný demokratický režim je dokonce vzal v ochranu proti nám, kteří jsme nebyli vůči jejich komunistickému režimu loajální.

Chceme, aby nám náš demokratický stát, na jehož návrat jsme desetiletí čekali, poskytl tu spravedlnost, kterou je podle ústavy jeho justice povinna poskytovat, aby napravil způsobené majetkové křivdy, byť na újmu těch, kteří je způsobili. Domáháme se přirozené lidské spravedlnosti, kterou by mělo vyjadřovat nejen přirozené právo, ale poskytovat i pozitivní právo.

Datum: Jméno: Bydliště: Podpis:

10 hlasů

Myslím,že paní Janáčková má ze svého působení starostky velké zkušenosti s romskými občany.Proto se také kdysi vyjadřila,že by jim ráda na cestu do Kanady i přispěla - toto nelze jistě považovat za rasismus,myslím,že by se složilo více občanů,hlavně ti co s touto komunitou musí bydlet,nebo jim být nablízku.Osobně jí fandím.

22 hlasů

Osobně paní architektku Janáčkovou znám a fandím ji. Obdivuji její zlatou trpělivost s občany. Jak by reagovali kritici,kdyby měli denně několik podobných telefonátů jak např.tento Rom.
Má tento Rom zastání http://jdem.cz/hqj82

13 hlasů

Karel Kořistka


Karel František Edvard Kořistka (7. února 1825, Březová nad Svitavou – 18. ledna 1906, Praha) byl český geodet.

Život

Studoval od roku 1835 na nižším gymnáziu v Jihlavě, vyšší třídy pak absolvoval v Brně. V letech 1841-43 studoval matematiku, fyziku a astronomii na univerzitě ve Vídni a rovněž navštěvoval přednášky na polytechnice. V roce 1843 pokračoval ve studiu na báňské akademii v Banské Štiavnici. Díky podpoře profesorského sboru po smrti svého otce (1845) mohl svá studia v roce 1847 dokončit.

V březnu roku 1848 byl v Banské Štiavnici ustanoven asistentem matematiky a fyziky u profesora Christiana Dopplera. Po Dopplerově odchodu do Vídně byl v roce 1849 pověřen suplováním těchto předmětů. Na konci roku 1849 byl Kořistka v necelých 25 letech jmenován profesorem praktické geometrie (geodézie) a encyklopedie lesnictví na nově zřízeném technickém učilišti v Brně. Krátce suploval i výuku elementární matematiky v přípravném kurzu. V Brně se účastnil přednášek a prací přírodovědeckého odboru moravsko-slezské společnosti a podílel se na založení geologického spolku.

1. září 1851 jmenoval císař Kořistku profesorem elementární matematiky a praktické geometrie na pražské polytechnice. Po reorganizaci v roce 1864 se stolice přejmenovala na stolici nižší a vyšší geodézie. Třebaže mu bylo nabízeno jak místo ve Vídni na ministerstvu, tak také místo profesora geodézie na technice v Karlsruhe (1869), zůstal pražské škole věrný. Výrazným způsobem se zasloužil o její přeměnu na utrakvistický ústav a po jejím rozdělení působil na německé technice. Do penze odešel v roce 1893. Za svoji práci Kořistka získal celou řadu ocenění, roku 1878 byl povýšen do rytířského stavu.[1] Aktivně se účastnil i politického života, v letech 1866-69 byl zemským a v letech 1867-69 říšským poslancem.

V 50. a 60. letech podnikl Kořistka cesty po vyspělých evropských zemích, aby se seznámil s organizací technického školství v těchto zemích. Na základě těchto poznatků publikoval nejen úřední zprávy, ale i řadu článků v odborném tisku a v roce 1863 samostatný spis Der höhere polytechnische Unterricht in Deutschland, in der Schweiz, in Frankreich, Belgien und England. Jeho zkušeností bylo využito při reorganizaci pražské i vídeňské techniky. V roce 1865 se stal Kořistka prvním voleným rektorem pražské techniky. Po rozdělení pražské techniky na německou a českou žádal Kořistka o jmenování na technice české, ale jeho žádosti nebylo vyhověno. Na německé technice byl dvakrát zvolen rektorem, ale jmenování nepřijal.

Kořistkova odborná práce spadá především do oblasti geodézie a hospodářské statistiky. Byl členem Královské české společnosti nauk, České akademie, císařské Akademie věd ve Vídni a celé řady dalších společností v Rakousku i v cizině.
Rodina

Roku 1852 se oženil s dcerou brněnského starosty Antona Haberlera.

22 hlasů

mamo ,tato, chci byt ceskym prezidentem jako vaclavhavel a jeho stvoritel do roku 1989 byvaly komunisticky zlocinec vaclavklaus po roce 89 ten nejvetsi demokrat mamo tato chci taky jenom beztrestne vrazdit kract a lhat co bych si jako cesky prezident mohl vic prat 
budu vrazdit kract a lhat budu si na filosofa jako vaclavhavel za pomoci zlocincu kteri veli justici ,radiu televizi a kolaborantskym novinarum censury hrat 
budu jako cesky prezident vaclavklaus analni hratky s ceskym narodem milovat

,,,obcane zapoj se i ty do boje ze zlocincema co vladnou v nasi vlasti!!!!!smrt havlovskym kolaborantum,okupantum ,,,, jiridolejsrevolucionar@gmail.com 
komunisticky vrahove zavrazdili 100000 nevinych,bezbranych lidi,velice zajimave ze nikdo nebyl potrestan,,,,velice zajimave vrahove komunisticky rozkradli s vaclavemhavlem po roce 1989 privatni majetky

14 hlasů

Janáčková se chová jako:

Triviální rovnice

Řešení, které je identicky rovno nule, se označuje jako triviální. Pokud řešení rovnice není identicky rovno nule, hovoří se o netriviálním řešení.

V mnoha případech přímo součástí zadání problému požadavek na nalezení pouze netriviálního řešení.

Např. triviálním řešením diferenciální rovnice


je
y = 0,

což je funkce identicky rovna nule. Netriviální řešení má tvar
y = ex,

což je exponenciální funkce.

Jiným příkladem je tzv. Velká Fermatova věta, která hledá netriviální řešení rovnice an + bn = cn pro n > 2. Triviálním řešením by v tomto případě bylo a = b = c = 0, což platí pro libovolné n. Podobně je triviálním řešením a = 1,b = 0,c = 1. Takováto řešení jsou však obvykle nezajímavá.
[editovat]
Ekvivalentní rovnice

Jsou-li na dané množině definovány dvě rovnice f1(x) = g1(x),f2(x) = g2(x), pak je-li každý kořen první rovnice současně kořenem rovnice druhé a naopak, říkáme, že obě rovnice jsou ekvivalentní.

Rovnici lze tzv. ekvivalentními úpravami převést na ekvivalentní rovnici. Mezi nejčastěji používané ekvivalentní úpravy patří:
přičtení (nebo odečtení) stejného čísla k oběma stranám rovnice, tzn. f(x) + a = g(x) + a je ekvivalentní rovnicí s rovnicí f(x) = g(x)
vynásobení obou stran rovnice stejným nenulovým číslem, tzn. af(x) = ag(x) je ekvivalentní rovnicí s rovnicí f(x) = g(x)

Rovnici f(x) = g(x) je možné pomocí ekvivalentních úprav převést na (ekvivalentní) tvar
F(x) = f(x) − g(x) = 0

Při řešení rovnice lze použít také jiné úpravy, např. logaritmování nebo umocnění obou stran rovnice apod. Tyto úpravy však nemusí být ekvivalentní a při jejich použití je vždy nutno provést zkoušku.
[editovat]
Zkouška

Po nalezení řešení rovnice provádíme zkoušku, neboť v mnoha případech nejsme schopni ověřit, zda použité úpravy byly opravdu ekvivalentní. Zkouška spočívá v dosazení získaných kořenů do původní rovnice. Pokud některý kořen nesplňuje zkoušku, nebyly pravděpodobně všechny provedené úpravy ekvivalentní, a nejedná se tedy o kořen původní rovnice.
[editovat]
Rovnice o více neznámých

Rovnice o n neznámých má tvar
F(x1,x2,...,xn) = 0

Při jejím řešení postupujeme obdobně jako při řešení rovnice o jedné neznámě F(x) = 0, přičemž řešením rovnice o n neznámých jsou n-tice (x1,x2,...,xn).
[editovat]
Algebraické a nealgebraické rovnice

Rovnice lze rozdělit na algebraické rovnice (též označované jako polynomiální rovnice) a nealgebraické rovnice (též transcendentní rovnice).

Jako algebraickou rovnici n-tého stupně o jedné neznámé označujeme rovnici ve tvaru
anxn + an − 1xn − 1 + ... + a1x + a0 = 0,

kde levou stranu rovnice tvoří polynom n-tého stupně s , přičemž se předpokládá, že . Pokud rovnici nelze vyjádřit ve tvaru algebraické rovnice, pak hovoříme o rovnici nealgebraické.

Rovnice až do 4. stupně jsou obecně vždy řešitelné analyticky, v algebře se dokazuje, že obecný vzorec řešící jakoukoli rovnici 5. a vyšších stupňů neexistuje a řešení je nutné hledat numericky.

Mezi nejjednodušší algebraické rovnice patří lineární rovnice (n = 1), kvadratická rovnice (n = 2), kubická rovnice (n = 3) a kvartická rovnice (n = 4). Také pro některé zvláštní případy polynomů dostáváme jednoduché rovnice, jde např. o binomické, trinomické nebo reciproké rovnice.

Při práci s algebraickými rovnicemi má velký význam tzv. základní věta algebry. Podle této věty má každý polynom s komplexními koeficienty stupně alespoň jeden komplexní kořen. Každá algebraická rovnice má tedy řešení v oboru komplexních čísel. Řešení algebraických rovnic usnadňuje znalost některých vlastností polynomů.


Mezi nejjednodušší případy nealgebraických rovnic patří např. exponenciální rovnice, logaritmická rovnice nebo goniometrická rovnice.
[editovat]
Homogenní rovnice

Algebraickou rovnici o několika neznámých označujeme jako homogenní, pokud mají všechny její členy stejný stupeň. Např. 3x2y + 3x3 + 2y3 − 5xy2 = 0 je homogenní rovnice třetího stupně.

Homogenní rovnici lze vyjádřit ve tvaru f(x) = 0, kde f(x) je homogenní funkce.
[editovat]
Další druhy rovnic

Rovnice obsahující derivace označujeme jako diferenciální.

Rovnice obsahující integrály označujeme jako integrální.

Rovnice obsahující diference proměnných označujeme jako diferenční.

24 hlasů

Stačí si najít foto toho bilboardu se sirkami .... a je jasné že šlo o rozdmychání pudů určité primitivně zaměřené časti obyvatel ......je zajímavé že média nám foto tohoto bilboardů tají a dvě fota která omylem publikovali už zaměnili za neutrální foto Janáčkové. Přesto toto foto bilboardu je.
Vypisuji soutěž kdo jej najde a dá odkaz.

8 hlasů

Liana miri na nizke pudy jednodussich obcanu. Vsadim se, ze priste se bude jednat o plakaty se slevou z Kauflandu. Tak zaujme i permanentne nespokojene priznivce levice.

20 hlasů

Na nízké pudy jednodušších občanů míří drtivá většina všech kampaní včetně reklamních,divím se že vám to dosud nedošlo.

11 hlasů

Blbečku neskutečnej ! Zapomínáš na vůdcovy dupačky, idiote !

19 hlasů

hele nevykecávej , našel jsi to foto ??? , jinak jsi lempl a maž do rici...eMařko

13 hlasů

Pozor na Prudice z plzenskeho Kauflandu. Ten je do Liany a Bobo tak zamilovany, ze je ochoten dat s obema damami trojku a jeste vsem okolo romlatit preventivne tlamy, jak rad a casto sam rika.

17 hlasů

Tobě bych tlamu rozmlátil s chutí, kreténe !

8 hlasů

jdi do staje milko

21 hlasů

..."každá politická strana má de facto nějaké reklamní předměty, ať už to jsou sirky, zapalovače, kolečka do vozíků nebo prezervativy," říká Janáčková. Já si vždycky myslela, že občané volí podle svého přesvědčení a ne podle toho, kolik jim která strana dá zapalovačů. U prezervativů je to jasné, tím si strana naklání "ku*vy" aby je volily. Tam je to pochopitelné a u nás v této době ...

21 hlasů

Milá Dášo, jenom malé procento voličů volí podle přesvědčení, protože drtivá většina z nich pevné poltické přesvědčení nemá a přiklání se na stranu momentálně populární strany. K popularitě strany mohou u "jednoduchých" voličů přispět (bohužel) i ty zapalovače.

15 hlasů

Prezervativy rozdavali kandidati socdem. Proslychalo se, ze to bylo kvuli tomu, ze se suskalo, ze Jyrka je kuwa.

13 hlasů

zato ty to máš v hlavě vyšukaný a nešušká se to ! Ví se to !

13 hlasů

Proslychalo se (asi v Bohnicích), ze to bylo kvuli tomu, ze se suskalo (asi vecer pod perinou), ze Jyrka je kuwa. Nechtějte vědět co se proslýchá o vás. A dále co se šušká. Bylo by dobré se naučit trošku psát - jsou i doučovací kurzy pro imbecily. To, že vás nevzali socdem do strany vás už nemusí tolik sr*t. ODS vás vezmě s radostí! Hlaste se u tupých hlav.

10 hlasů