Hlaste nám všechny problémy s užíváním léků, vyzývá pacienty Státní ústav pro kontrolu léčiv. Lékaři, kteří mají o nežádoucích účincích léků informovat, to prý totiž nedělají, alespoň ne dostatečně. Za celý rok nahlásili jen 1436 případů. Mapování vedlejších účinků pilulek přitom pomáhá zabránit tragédiím.
Hlášení nežádoucích účinků léků je důležité. Ukazuje to případ osmasedmdesátiletého Vratislava Kováče z Olomoucka. Po mrtvici dostal od lékaře směs několika silných léků, z nichž jeden ho nakonec málem zabil. Vyvolal tak silné průjmy a horečky, že se muž po týdnu ocitl znovu v nemocnici. Málem zemřel na vyčerpání organismu. "Jakmile doktoři lék vysadili, ulevilo se mu," popisuje Kováčova manželka nežádoucí účinek léku Apo-tic.
ČTĚTE DÁLE: Citlivá data budou na internetu, plánuje Jurásková
Které léky nejvíc polykáme? Na rýmu, žaludek, tlak a nervy
Lékaři ale hlášení podceňují. Alespoň podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv. "Přestože jim tuto povinnost ukládá zákon o léčivech, často to nedělají. Zřejmě to chápou jako administrativní práci navíc," říká Jana Malá z kontrolní instituce.
Mapování vedlejších účinků přitom podle ní pomáhá zachraňovat životy. "V šedesátých letech se například nevědělo, že lék Talidomid (například na lepru) nesmějí užívat těhotné ženy. Lékaři ho předepisovali při ranních nevolnostech v těhotenství. Na počátku šedesátých let se tak v Evropě narodilo kolem dvanácti tisíc dětí s těžkými defekty končetin a vnitřními postiženími," popisuje Malá.
PSALI JSME: Janotův balíček měl léky zlevnit. Pacienti ale platí víc
Regulační poplatky nezabraly. Proléčí se daleko víc
Podobných případů už se v historii podařilo zaznamenat hned několik. U všech následovala buď změna dávkování léku, nebo omezení na určité skupiny pacientů. Ve vzácných případech se lék úplně stáhl z trhu.
Dnes by měli pomoci odhalit problémy i sami pacienti. Státní ústav pro kontrolu léčiv zpřístupnil na svém webu formulář, kam lidé mohou své vedlejší příznaky zapsat. "Vždy ale musejí uvést nejen jeden lék, o kterém si myslí, že problémy způsobil, ale všechny léky. Včetně těch volně prodejných," upozorňuje mluvčí ústavu Veronika Petláková. Česko má být čtvrtou zemí v Evropě, která internetové hlášení pacientů zavádí.
Pozná pacient, co je nemoc a co vedlejší účinek?
Lékaři ale nad projektem kroutí hlavou. "Představte si pacienta s cukrovkou a nemocným srdcem, který užívá deset léků. Jak ten člověk zjistí, že ten příznak, který se u něj projevil, vyvolává některý z jeho léků a ne jeho nemoc? A jak zjistí, který z těch deseti léků to je?" zpochybňuje účinnost internetových hlášení pacientů mluvčí České lékařské komory Michal Sojka. Pacienti by měli - stejně jako doposud -, konzultovat své problémy s lékařem. Psaní na web jim podle Sojky nikterak nepomůže.
Pokud jde o množství hlášení, lékaři prý svou povinnost plní. Hlásí ale jen problémy nové a nebezpečné. "Při stovkách pacientů, které má každý lékař na starosti, nemohou informovat o každém nechutenství," vysvětluje Sojka.
Nežádoucí účinky léků v praxi | ||
|
Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv ubylo hlášení lékařů o nežádoucích účincích po roce 1989. Tedy v okamžiku, kdy se na lékaře překlopila řada administrativních povinností. Počet registrovaných a používaných medikamentů se v Česku naopak zvedl - na českém trhu působí okolo osmi tisíc léčivých přípravků.
Foto: Tomáš Nosil, Jan Zatorsky