Je vaše <span>lékárnička riziková?</span> Ověříte si to na internetu

Domácí
4. 8. 2008 05:00
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

Ilustrační foto.Každý pátý člověk, který užívá víc než dva léky, si jejich kombinací může i uškodit. Mnozí z těchto pacientů přitom o problému vůbec nevědí, protože si nenechávají kompletní seznam medikamentů prověřit lékařem či lékárníkem. Brzy si ale lidé budou moci ověřit bezpečnost léků sami, na internetu.

"S lékárnickou komorou připravujeme internetové stránky, kam budou moci lidé zadat své předepsané i volně prodejné léky, a systém jim sdělí, nakolik je jejich kombinace riziková," popisuje Josef Suchopár ze společnosti Infopharm, který se bezpečnosti užívání léků dlouhodobě věnuje. Stránky by se měly rozjet do několika měsíců.

Lékařům nevěříme

Ověřit si, zda nekombinuji nevhodně léky, mohou lidé už dnes: v lékárně nebo u lékaře. Vždy ale musí pacient ohlásit veškeré medikamenty, které užívá. "Pacienti někdy praktickému lékaři nevěří, chodí ke specialistům, od nichž dostávají další léky, a před praktikem to tají," říká šéf sdružení pediatrů Pavel Neugebauer.

Václav Šmatlák (snímek z roku 2003).Podobnou zkušenost má i předseda Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák. "Je běžné, že nedostávám zprávy od ostatních lékařů, ačkoli bych je měl podle zákona mít," potvrzuje.

Problém statisíců lidí

O tom, kolik lidí užívá potenciálně nebezpečné kombinace léků, dnes nemá nikdo přehled. Jiří Vlček z královéhradecké farmaceutické fakulty odhaduje, že problém může mít každý pátý pacient, který užívá víc než dva léky. U osmi tisíc léků, které se v Česku prodávají, totiž existuje asi dvacet tisíc interakcí.

Jeho názor podporují studie. Například v roce 2007 při analýze 1594 receptů vybrané lékárny našli téměř u každého desátého rizikovou kombinaci léků. "Toto číslo ale bude podhodnoceno, protože si příslušní pacienti mohli nosit léky i z jiných lékáren," upozorňuje docent Vlček.

Ilustrační foto.O tom, kolik lidí špatně kombinované léky poškodí nebo zabijí, neexistuje v Česku přehled. Jedna britská studie ale odhadla počet zemřelých na 1,6 až 2,9 procenta. Náklady na léčení nežádoucích účinků podle amerického výzkumu převyšují výdaje na léčbu cukrovky nebo kardiovaskulárních onemocnění.

Deset léků na důchodce

Platí přitom, že čím víc léků, tím větší riziko. "Podle našich studií mají lidé, kteří užívají deset léků, třicetiprocentní šanci, že mezi nimi existuje závažná interakce," odhaduje Suchopár. Deset je přitom průměrný počet medikamentů v lékárničce českého seniora.

Jak předejít rizikovým interakcím

1. Nebojácný pacient
Pokud pacient ohlásí praktickému lékaři všechny předepsané i volně zakoupené léky, může dostat základní upozornění i od něj. "Lékaři základní interakce dobře znají," říká praktik Šmatlák. Někteří z nich navíc mají i speciální program, který přítomnost interakcí kontroluje.
2. Využití lékáren
Velmi dobrý přehled o interakcích mají i lékárníci – nejen díky speciálním programům, které už několik let někteří z nich k řešení interakcí používají, ale i díky vzdělání, které je více zaměřené na samotný lék. Pokud přinesete seznam všech léků do lékárny, snadno vám jejich rizikovost prověří. Některé lékárny už dnes monitorují všechny recepty, které si u nich vyzvedne konkrétní pacient; mají ale smůlu, pokud jde pacient pro léky jinam.

Pomoci může i to, když farmaceut blíže spolupracuje s lékařem: pacient si totiž z lékárny často odnáší i volně prodejná léčiva. V Holandsku například spolupracující lékárník konzultuje podávané léky v ordinaci lékaře.

3. Aktivita pojišťoven
Kombinace léků by měly sledovat i zdravotní pojišťovny (mnohé z nich to už činí, například ZP Škoda, Česká národní zdravotní pojišťovna, Hutnická zdravotní pojišťovna) - pokud by se objevila nějaká riziková, mohou na ně lékaře upozornit. Pojišťovny by měly podporovat i spolupráci mezi zdravotníky, protože tím zvýší bezpečnost léčby svých pojištěnců.
4. Elektronizace zdravotnictví
Pacient by měl mít sdílený elektronický záznam nebo čipovou kartu, na níž by byly uloženy záznamy o všech užívaných medikamentech - samozřejmostí by byly čtečky u všech lékařů a zapisovací zařízení v lékárnách a nemocnicích. "V USA je běžné, že pacient v lékárně nechá načíst čárový kód receptu, a lékárník vidí všechny jeho léky," líčí možnou inspiraci Suchopár.
5. Řízená péče
Pokud se bude pacient pohybovat jen mezi zařízeními, která spolu komunikují, bude mít minimálně praktický lékař přehled o všech předepsaných lécích. "Pacienti sami uvítají řízenou péči, pokud budou mít jistotu, že budou lépe léčeni," domnívá se Šmatlák.

Foto: profimedia.cz, ČTK, Tomáš Nosil, Jan Schejbal

Naše nejnovější vydání

TÝDENSedmičkaTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ