Jednání s USA o základně zahájily už vlády ČSSD

Jednání s USA o možném umístění části americké základny na českém území zahájily již vlády vedené sociálními demokraty. Při středečním společném jednání čtyř sněmovních výborů s ministry a zástupci armády to uvedl premiér Mirek Topolánek.

Účast na protiraketovém systému USA je podle něj v souladu se záměry NATO i s dlouhodobou bezpečnostní strategií ČR, schválenou vládou v čele s ČSSD. Reagoval tak na výhrady, které nyní zaznívají z nejsilnější opoziční strany.

Topolánek soudí, že zatímco jeho kabinet se snaží zákonodárce a veřejnost informovat co nejpřesněji a zohlednit všechna pro i proti radaru, předchozí vlády s převahou ČSSD držely jednání "v mlze a utajení". "Já o těch jednáních stejně jako vy nevěděl nic... Pokládám to za velkou chybu," uvedl s tím, že kvůli tomu je teď vyjednávání s Američany o podmínkách umístění základny prakticky na začátku. "Mohli jsme být dneska dál," soudí. 

První kontakty s Washingtonem začaly už v roce 2002, první pozitivní odpověď přišla podle premiéra z Prahy o dva roky později, v době, kdy byl ministrem obrany nynější poradce šéfa ČSSD Jiřího Paroubka Jaroslav Tvrdík. 

Topolánek poslancům řekl, že vláda nyní chystá oficiální odpověď na nedávnou americkou nótu, v níž se zřejmě pozitivně vyjádří k zahájení rozhovorů o umístění radaru ve vojenském újezdu v Brdech na pomezí Středočeského a Plzeňského kraje. Další jednání budou trvat nejméně do konce roku. "Neopomineme žádný z aspektů, který by mohl být citlivý," slíbil ministerský předseda. 

Topolánek sdělil, že vládní politici už zahájili rozhovory jak s dotčenými obcemi, tak s parlamentem, který by měl smlouvu stejně jako prezident Václav Klaus ratifikovat. "Referendum nedoporučujeme," uvedl premiér. Odhadl, že pokud jednání s USA povedou k dohodě, v letech 2008 až 2010 by se začalo se základními pracemi na radaru, v letech 2011 až 2012 by se uskutečnily testy a následně uvedení do provozu. 

Možná rizika i hrozby pro republiku budou průběžně vyhodnocovat zpravodajské služby, připomněl Topolánek. Americký protiraketový štít plánovaný ve střední Evropě bude podle vlády slučitelný se systémy NATO. Stejně jako ministr zahraničí Karel Schwarzenberg označil za neopodstatněné obavy Ruska či Číny z raketové základny v Polsku a radaru v Česku.

Schwarzenberg zároveň zdůraznil, že NATO počítá s tím, že americký protiraketový systém v budoucnu využije jako základ alianční obrany. Postoje spojenců k umístění radaru v Česku jsou podle něj buď pozitivní, nebo minimálně neutrální. "Co se týče obrany Evropské unie, jde o akademickou, kavárenskou diskusi," řekl. Unie podle něj o vojenské obraně svého teritoria vůbec neuvažuje. Role Severoatlantické aliance a USA proto bude i v příštích desítkách let nezastupitelná, míní. 

Ministryně obrany Vlasta Parkanová argumentovala tím, že šíření zbraní hromadného ničení představuje vážnou hrozbu pro celý svět. A americký systém je podle ní v současnosti jediný, který tuto hrozbu může účinně odvrátit. "Náš souhlas se zahájením jednání nikterak nepředznamenává jejich výsledek," zdůraznila nicméně. "Mandát rozhodnout je plně v rukou zákonodárců," uvedla. Schválení by vyžadovalo souhlas dvou třetin poslanců i senátorů. 

Zástupci ministerstva zahraničí poslancům řekli, že americký radar na českém území by nebyl výsostným územím Spojených států, jako jsou například velvyslanectví či některé americké základny v zahraničí. Při výstavbě by tedy Američané museli respektovat české zákony například v oblasti stavebnictví či životního prostředí. Vojáci i civilisté pracující na základně by spadali pod právní řád České republiky. Pokud by ale porušili zákon "v přímé souvislosti s výkonem služby", podléhali by americké jurisdikci. Například pokud by se mezi sebou poprali američtí vojáci, řešily by to úřady USA, kdyby ale jeli do vesnice a tam se strhla rvačky s Čechy, spadalo by to pod české zákony.

Autor: ČTK

Foto: Robert Zlatohlávek