Návštěva
Jsem šokován, hlesl Zaorálek. Český politik po 15 letech v Gaze
07.06.2015 13:10
Rozbombardované domy, vážně narušená infrastruktura, tíživá sociální situace místních obyvatel, ale také snaha vrátit život do normálních kolejí. I takový obrázek o životě v Pásmu Gazy si mohl udělat ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), který úzký pruh země mezi Izraelem a Středozemním mořem navštívil. Místní podmínky ho šokovaly a chce o nich mluvit s izraelskými politiky.
Zaorálek se stal prvním významným představitelem Česka za nejméně posledních patnáct let, který Gazu navštívil.
Čtveřice pancéřovaných terénních vozů s ministrem a jeho doprovodem se v neděli ráno do Pásma Gazy dostala i přesto, že hlavní přechod Erez je momentálně uzavřen pro veřejnost po sobotnímu raketovému útoku palestinských radikálů na izraelské příhraniční město Aškelon. Na hraničním přechodu přitom bylo potřeba překonat celkem trojici přísných kontrol - jednu izraelskou a dvě ze strany radikálního hnutí Hamas, které Gazu od roku 2007 ovládá.
Právě stoupenci Hamasu se s Izraelem už několikrát dostali do válečného konfliktu. Stopy poslední války, při níž zahynulo na 2200 Palestinců, převážně civilistů, jsou v Pásmu Gazy vidět na každém kroku. Při loňském letním tažení izraelské armády kvůli raketám odpalovaným z pásma bylo úplně nebo zčásti zničeno asi deset tisíc domů, z nichž naprostá většina zůstává neobnovena. Mezi jejich sutinami podél cest někdy sotva projedou auta. Kolem sta tisíc obyvatel pásma dodnes žije mimo své domovy.
Ministra zahraničí stav Gazy hodně překvapil. "Samozřejmě, že mě šokoval ten rozsah poškození a množství zničených domů. Co je pro mě nejděsivější, když jsem slyšel ta čísla dětí, které trpí všemi typy posttraumatických šoků, a dětí, které ztratily rodiče a viděly hrůzné věci," vyjádřil Zaorálek své pocity českým novinářům.
Hlavní dojem, který si z několikahodinové návštěvy odnáší, je nutnost zajistit mladým lidem zaměstnání, aby se mohli realizovat, a ne radikalizovat. Nezaměstnanost mezi mladými se v Gaze pohybuje kolem šedesáti procent. "Jsem hluboce přesvědčený, že ta pomoc Gaze je v tom, že se umožní Gazanům pracovat," míní šéf české diplomacie. "Stále více lidí musí cítit, že má ve svém životě normální šanci a že nemá smysl se uchylovat k násilí."
Zaorálek v Gaze navštívil komunitní centrum v jedné z obcí, která byla loňskou válkou výrazně zasažena, vodárenské závody, průmyslovou zónu nebo jedinou elektrárnu, která kvůli nedostatku paliva pracuje jen asi na čtyřicetiprocentní výkon a Gazanům dodává proud maximálně na několik hodin denně. Kolem 1,8 milionu obyvatel pásma tak má elektřinu i přes další dodávky z Izraele a Egypta v průměru osm hodin denně.
Nejčastější stížnost a požadavek, který šéf české diplomacie od Palestinců slyšel, se týkal izraelské blokády pásma, kvůli níž v oblasti chybí řada stavebních materiálů i dalších surovin. Palestince zároveň připravuje o peníze za zboží, které by mohli vyvážet. Izrael blokádu, která se v posledních měsících poněkud uvolnila, zdůvodňuje bezpečnostními ohledy.
O blokádě i celkové situaci v Pásmu Gazy chce v pondělí Zaorálek mluvit s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. "Mně se zdá, že bez toho, že tohle se uvolní, tak z toho není cesta ven," poznamenal dnes. Pozměnit situaci je podle něj i v zájmu Izraele.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.