Diskriminace romských dětí na školách pokračuje. Ministerstvo školství se rozhodlo přepracovat vyhlášky, které měly nezákonnou praxi změnit. Jediné, co se ve zvláštních školách změnilo, je cedule na dveřích: dnes jsou to školy praktické. Ostatní zůstalo při starém. Dostává se tam čtvrtina všech romských dětí, ačkoliv netrpí mentální retardací.
Ministerstvo školství to mělo za úkol změnit. Spolu s koalicí Společně do školy už na podzim loňského roku připravilo novou normu. Ta měla upravit a upřesnit podmínky, za jakých se děti do speciálních škol dostávají. Třeba jen kvůli barvě pleti či zdravotnímu postižení už se v nich nikdo objevit neměl. "Děti budou chodit do běžných škol a pomáhat jim budou pedagogičtí asistenti," zněl plán.
Normu Česko donutilo připravit rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který řekl: osmnáct romských dětí z Ostravska zažilo diskriminaci. Do zvláštních škol byly tyto děti v devadesátých letech přesunuty neoprávněně.
Od přelomového rozsudku ale uplynuly tři roky a Česko, které se zavázalo romskou otázku řešit, otálí. Normy odsouvá. Vyhlášky, které během loňského rok vznikly, se rozhodlo ministerstvo školství přepracovat.
"Doposud nebylo publikováno ani dlouho připravené metodické doporučení ve vztahu k dětem se sociálním znevýhodněním," kritizuje to Jan Stejskal z nevládní koalice Společně do školy, která léta proti diskriminaci romských dětí bojuje. Nečinnost ministerstva mu vadí. Stejně jako to, že ministr školství Josef Dobeš zrušil téměř polovinu úvazků na odboru, který se nápravě nezákonné praxe s romskými dětmi věnoval.
Kritiku sklidil i premiér Petr Nečas, který prý neplní své sliby. "Už v červnu uvedl, že nechce, aby téměř automaticky končily romské děti ve specializovaných nebo praktických školách. Slíbil, že náprava bude součástí vládního Programového prohlášení," připomíná Stejskal. Programové prohlášení vlády ale nakonec žádný takový závazek neobsahuje. Nečas navíc smetl ze stolu nápad posílat děti do posledních ročníků mateřinek povinně. Romské děti se do nich většinou dnes nedostanou.
"Česku znovu hrozí další právní kauzy, které budou nákladné pro celou veřejnost," upozorňuje Stejskal.
Ministr Dobeš se ale brání: vyhlášky nebyly dopracované. "Půl roku ležely v šuplíku, než jsem je v říjnu objevil a vytáhl na světlo boží. Nikdo si na ně ani nevzpomněl," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ. Obsahovaly podle něj navíc řadu nevypořádaných připomínek od krajů. Bylo jich prý asi padesát. "Při bližším zkoumání navíc vyšlo najevo, že zatěžují rozpočet o dalších šest set tisíc," přidal další důvod Dobeš. Do konce listopadu prý chce normy dopracovat a poslat je do legislativní rady vlády.
Pokud jde o propouštění na ministerstvu, to se podle něj dotklo naprosto všech odborů. "Snížení zaměstnanců úřadu o patnáct procent považuji za opatření efektivní. Vůbec to proces nápravy neochromí," ujišťuje Dobeš. Závazek vůči Štrasburku podle něj naplněn být musí.
Na diskriminaci romských děti už upozornila i Světová banka. Česko podle ní kvůli diskriminaci Romů přichází ročně o miliardy korun. Například jen za rok 2008 Česko zaplatilo za Romy, kteří neměli možnost získat dostatečné vzdělání, nepracují, a proto většinou jen pobírají sociální dávky, kolem šesti miliard korun.