Nezařazení poslanci, kteří opustili svůj poslanecký klub nebo z něj byli vyloučeni, se cítí diskriminováni. Kromě technických vymožeností, které zázemí poslaneckého klubu skýtá, si stěžují na to, že se k nim nedostanou nejaktuálnější informace o programu schůze a že je nemá kdo nominovat do výborů. Bývalá šéfka poslaneckého klubu VV Kristýna Kočí se chce proto s ostatními "nezařazenci" sejít a navrhnout změny v jednacím řádu sněmovny. Exšéf ČSSD Jiří Paroubek však věří, že je potřebovat nebude - do konce roku prý založí vlastní poslanecký klub LEV 21.
Jsme diskriminovaní, stěžují si nezařazení poslanci. Mezi ně patří i bývalá šéfka poslanců VV Kristýna Kočí. "Ačkoli podle ústavy má každý poslanec mít stejná práva, realita je úplně jiná, takže začínám přemýšlet, jestli nedochází k porušování práva o rovnosti mandátu," posteskla si on-line deníku TÝDEN.CZ.
Nezařazených poslanců, tedy těch, kteří odešli nebo byli odejiti z poslaneckého klubu strany, za kterou do sněmovny kandidovali, je rok a půl od voleb už šest (vedle zmíněné Kočí i další bývalí véčkaři Jaroslav Škárka a Stanislav Huml, klub ČSSD opustil její někdejší šéf Jiří Paroubek následován Jiřím Šlégrem, z ODS odešel Michal Doktor). Mezi nevýhody, se kterými se musí poprat, například patří fakt, že nemají tajemníka, který obstarává agendu, rozesílá materiály a hlídá termíny. Stohy materiálu projednávaného na schůzích si musejí přečíst a nastudovat sami - v klubu si přitom poslanci práci dělí podle specializace.
Poslanci bez kopírky
"Ještě větší problém jsou ale takové ty praktické věci, nemáte kopírku, skener, přitom ty poslanec potřebuje neustále. A dost složitě pak po Malé Straně sháníte nějaké copy centrum," popisuje úskalí nezařazeného poslance Kočí.
Zdaleka nejvíce však jí a jejím kolegům Škárkovi a Humlovi vadí údajná diskriminace při rozdělování do výborů - tam totiž poslance může navrhnout jen poslanecký klub. Stanislav Huml tak přišel o místo v bezpečnostním výboru. Ten se rozdělil na dva (čímž vznikly v jejich čele placené funkce pro poslance ODS Jana Vidíma a do té doby "neupíchnutého" šéfa VV Radka Johna), a protože Humla neměl kdo nominovat, o členství přišel. Kočí zase "vypadla" z organizačního výboru, který byl naopak "zeštíhlen" skoro na polovinu.
Jiří Paroubek dává nespokojeným zákonodárcům za pravdu. "Diskriminace nezařazených poslanců je zřejmá, ale s tím musejí do určité míry počítat. Já jsem s jistou perzekucí počítal, a proto mě to nevzrušuje," uvedl. Kočí se chce proto s ostatními nezařazenými kolegy sejít a debatovat o tom, jak by šlo jejich postavení změnit. A jeden argument už má připravený: "Jednací řád sněmovny říká, že poslanci jsou do výborů zařazeni poměrným zastoupením. Takže logicky by měli mít nezařazení poslanci v každém výboru minimálně jednoho, což teď není pravda."
Odborník na ústavní právo Jan Kysela však nesouhlasí. "Poměrné postavení se týká poslaneckých klubů, ne samotných poslanců," vysvětluje. Škárka má proto jiný nápad: snížit minimální počet poslanců pro vytvoření poslaneckého klubu z deseti na tři. Tak by mohli mít bývalí véčkaři klub vlastní. Problém by to ale neřešilo pro zbývající tři nezařazené.
Poslanecký klub LEV 21
"Takové snahy jsou stejně zbytečné, zavedené politické strany na to nepřistoupí," nedělá si iluze Paroubek. "Já stejně předpokládám, že do konce roku vytvořím vlastní politický klub," prozradil předseda LEV 21. Zastoupeni v něm prý budou poslanci napříč politickým spektrem, nejen dnešní sociální demokraté. Paroubek prý ale s nikým nejedná, čeká, že se k němu poslanci přidají sami.
Šéfka sněmovny Miroslava Němcová nicméně stížnosti nezařazených částečně uznává. "Práce ve výborech je důležitá, je proto potřeba jim účast umožnit a jsem ochotná se o tom bavit," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ, ale zároveň zdůraznila, že nelze, aby si poslanci sami nadiktovali, do kterého výboru chtějí.
Němcová je ochotná vyjít nezařazeným vstříc i v jejich dalších námitkách: například že se k nim nedostávají nejčerstvější informace o jednání sněmovny. Ty totiž Němcová probírá s předsedy poslaneckých klubů. Snížit minimální počet zákonodárců pro vytvoření poslaneckého klubu by však podle ní byla chyba. "Klub dostává peníze navíc na tajemníka, na předsedu, a proto je dobře, že tam je minimální limit deset poslanců," myslí si.
Podle právníka je navíc logické, že rozhodujícím "hráčem" v dolní komoře parlamentu jsou politické strany a ne jednotlivci. "O nerovnosti mandátu by se dalo mluvit tehdy, pokud by nezařazení nebyli puštěni do žádného výboru, neměli by přístup do parlamentní knihovny, na schůzi by nedostali slovo. A tak tomu není," upozorňuje Kysela. "Jejich postavení je tedy diskomfortní, ale nediskriminující."
