Kdo čekal absolutní propad lidovců i v dalších volbách, byl překvapen. Kdo si vsadil na to, že tradiční voliči lidovců nevymřeli, je potěšen. Strana Jiřího Čunka a Cyrila Svobody zatím žije a vypadá to, že pokud bude mít šťastnou ruku při listopadovém výběru nového předsedy, může mít i šanci na comeback. Rozhodne nová tvář a výsledky krajských voleb.
"Strana má našlápnuto k dobré perspektivě," míní úřadující šéfka Michaela Šojdrová. Neúspěch Věcí veřejných v komunálních a senátních volbách totiž dává lidovcům doušek naděje na návrat na středovou scénu. Místo pro dvě parlamentní strany tam není, ovšem kymácející se židle Johnovy strany je pro konzervativce z Moravy světlem na konci tunelu. V komunálních volbách získali přes 3700 mandátů. Tedy stále více než parlamentní komunisté (přes 3100) a Věci veřejné (více než 3000). Za TOP 09 a STAN zaostali jen nepatrně (přes 3 800). Proti minulým komunálním volbám je to však ztráta asi 1500 mandátů.
"Stále mají svoji základnu na Moravě, kde lidé v obcích nevolí podle stran, ale upřednostňují lidoveckého starostu, kterého léta znají," míní politolog Pavel Šaradín z olomoucké Univerzity Palackého. Moravské oblasti - Zlínsko a části Olomoucka a Vysočiny - skutečně zůstávají baštou lidovců, především to platí pro okresy Vsetín, Hodonín nebo Uherské Hradiště.
Stvrzením pověsti tradičních bašt někdejší Luxovy partaje je i úspěch Jiřího Čunka ve Vsetíně. Senátor s radikálními názory na problémy Romů i po své vleklé kauze s údajnými úplatky získal tolik preferečních hlasů (4422 hlasů), že by se mohl s přehledem vrátit do starostenského křesla i přes vítězství ODS. Díky svému konzervativnímu příklonu lidovci zřejmě získají i nyní koaliční vládu s pravicovou ODS ve větších městech jako je Zlín, Olomouc nebo Brno.
V Čechách to mají složitější už delší dobu. Úřadující předsedkyně strany Michaela Šojdrová sice šla neúspěšně, avšak odvážně do předem prohraného souboje o senátní křeslo v Kutné Hoře, lidovci ale kupodivu získávají jednotlivě i na "českém" území. Neuvěřitelným příkladem může být případ Jiřího Houdka. Ten vyhrál s přehledem volby v jihočeské Třeboni. Muž, který městu starostoval dvanáct let, po čtyřleté pauze získal nejvíce hlasů a KDU-ČSL tu bude mít osm zastupitelů (25,28 procenta). Houdek dostal nejvíc hlasů i jako kandidát. Tradiční lidovci ho nejprve v jeho městě zavrhli kvůli rozvodu. Do politiky se ale dokázal vrátit s mladými členy a v koalici se stranou Občané.cz lidovcům netradičně "vyhrál" volby.
Dalším lidoveckým úspěchem v Čechách je například Petr Šilar. Krajský radní z Pardubického kraje a za týden možná už senátor za Ústí nad Orlicí má našlápnuto i na post předsedy strany. Stejně jako například šéf krajské organizace v Náchodě Pavel Bělobrádek a náměstek brněnského primátora Daniel Rychnovský. Oficiálně se ale o post předsedy zatím přihlásili jen bývalý poslanec Jiří Carbol z Moravskoslezského kraje a Jiřina Šťouračová, pedagožka Masarykovy univerzity a předsedkyně Moravskoslezské křesťanské akademie z Vysočiny.
Případná dosud méně známá tvář je pro stranu výhodou. "Nebudu kandidovat na předsedu. Měl by to být člověk, který nebude nijak spojen s žádným z bývalých předsedů, kteří nebyli úspěšní. Lidé by to nevnímali jako změnu. Jsem připravena pomoci novým tvářím," řekla pro on-line deník TÝDEN.CZ Šojdrová.
Také podle politologa Šaradína je nový předseda, který vzejde z volebního listopadového sjezdu ve Žďáru nad Sázavou klíčem k budoucnosti strany a jejímu návratu do sněmovních lavic. "Pak bude ještě záležet na tom, kdo přesvědčí nerozhodnuté středové voliče, kteří nechtějí volit vládní strany ani levici. Jestli se alternativou stanou opět lidovci nebo Věci veřejné," dodal.
V druhém kole potřebují lidovci získat dva senátory, aby stvrdili svoji parlamentní pozici alespoň v Senátu a byli schopni vytvořili vlastní klub v horní komoře parlamentu. Šanci mají právě Šilar a Stanislav Juránek (Brno). V opačném případě jim zbude na další roky role regionální strany s jednotlivci na pražském výsluní.
