K mamince, nebo k tatínkovi? Soudce se bude ptát dítěte
08.11.2008 07:00 Původní zpráva
S kým bys raději žil? S maminkou, nebo tatínkem? Právě na to se budou muset soudci ptát dětí při svěřování do opatrovnictví. Otázku budou dostávat děti starší dvanácti let. Oznámila to ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková. Předseda soudcovské unie Jaromír Jirsa však upozorňuje: "Nejde o žádnou novinku."
"Je to významné posílení postavení dítěte v Česku," řekla Stehlíková po jednání Výboru pro prevenci domácího násilí.
"V současné době probíhá rozsáhlé jednání ministerstva spravedlnosti o občanském zákoníku, které by mělo tento krok v budoucnu umožnit," uvedla ministryně. "Soudci se budou muset ohlížet na názor dětí na to, s kým chtějí žít. Děti se můžou například bát otce nebo matky a soudci na to budou muset brát ohled. Je to v souladu s evropským právem," dodala.
ČTĚTE TAKÉ: Vláda chce zastavit týrání dětí. Zatím ale neví jak
Na otázku, proč byla hranice stanovena právě na dvanácti letech, ministryně pro on-line deník TÝDEN.CZ uvedla: "Otec může dítěti slíbit, že mu koupí počítač a ono se pak rozhodne, že chce žít s ním," vysvětlila Stehlíková. "Takhle ale není možné to dělat. Hranice dvanácti let je jakousi ideální normou, kdy už dítě je schopné rozeznat, co je pro něj dobré," dodala.
"Důležité je, že bez vyjádření dítěte jej soudce nebude smět svěřit jednomu z rodičů do péče," uzavřela.
Předseda soudcovské unie Jaromír Jirsa má na věc jiný názor. "Soudci nechávají děti vyjádřit svůj názor běžně už dnes, to není žádná novinka," uvedl. "Vyslýchají je za pomoci psychologa nebo bez přítomnosti dalších osob," řekl.
"Pouze podle názorů dítěte se však rozhodovat nelze, to by bylo myslím i protiústavní. Jak by k tomu prišli jeho rodiče? Dítě bývá obvykle zpracované jedním z nich a nemůže se pak objektivně rozhodovat," pokračoval Jirsa. "Fond ohrožených dětí a podobné instituce si stále myslí, že pokud se dítě rozhodne, že chce být u maminky, tak tam bude, ale tak to prostě nefunguje," dodal.
Všechno je na soudci
Ministryně pro lidská práva upozornila také na zavedení tak zvané "dětské" novely". „Platí od prvního října letošního roku a v jejím rámci má soudce poprvé možnost nařídit tříměsíční rodinnou terapii pro rodiny, ve kterých dochází k domácímu násilí," popsala Stehlíková.
Terapie bude podle ní zaměřena především na děti a pachatele a přistoupí se na ni v momentě, kdy se rodiče potomka mezi sebou nedohodnou a bude mezi nimi opakovaně docházet k domácímu násilí.
"Hlavním bodem terapie je Instituce vhodného prostředí, kterou jsme sestavili ve spolupráci s ministerstvem práce, zdravotnictví a školství a ve které je zahrnuto několik desítek návrhů, jak může soudce s rodinou naložit. Cílem je neizolovat dítě od rodiny, ale nechat ho například jen s matkou a pokusit se spolu s odborníky pracovat na stmelení rodiny," uvedla ministryně.
„Tento seznam návrhů je však jen jakýmsi vodítkem, kterým se soudce může, ale také nemusí řídit," upozornila Stehlíková. „Pokud to uzná za vhodné, může dítě například svěřit v rámci urovnání vztahů v rodině k příbuzným jednoho z rodičů," uvedla.
K TÉMATU: Zlínská policie hledá malou Terezku. Asi ji unesla matka
Příběh Terezky se může opakovat, hrozí soudci
Další variantou, jak ochránit děti před domácím násiliím, jsou azylové domy. "Do nich se však posílají matky s dětmi jen v případech brutálního násilí," řekla Stehlíková on-line deníku TÝDEN.CZ."U azylových domů jde o to, aby pachatel nemohl vypátrat, kde se zbytek rodiny nachází," dodala.
Podle Výboru pro prevenci domácího násilí jsou děti jeho svědky v téměř devadesáti procentech případů. Svědky jsou přitom v případě, že násilí vidí, slyší nebo pozorují na rodičích jeho následky. Pachatelem domácího násilí bývá podle výboru nejčastěji otec rodiny.
Ilustrační foto: ČTK, archiv Týdne
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.