Jedním z nejvzdělanějších a nejschopnějších panovníků středověku byl Karel IV., od jehož úmrtí uplyne 29. listopadu 640 let. Karel IV., jenž na český trůn usedl v roce 1346 po smrti svého otce Jana Lucemburského, dovedl zubožené české království jako císař Svaté říše římské mezi nejmocnější státy v Evropě a založením první univerzity ve střední Evropě učinil z Prahy středisko vzdělanosti a kultury.
Karel IV., křtěný Václav, se narodil 14. května 1316. Vzdělán byl na francouzském dvoře, kde byl mimo jiné už jako sedmiletý oženěn s Blankou z Valois. Do Čech se vrátil v roce 1333 a zemi začal spravovat jako markrabě moravský. V roce 1347 byl korunován českým králem (kvůli tomu nechal zhotovit svatováclavskou korunu) a v roce 1355 se v Římě konala jeho korunovace římským císařem.
Karel IV. byl nejen obratný státník, ale i podporovatel vědy a umění a právem si tak vysloužil přezdívku Otec vlasti. Již v roce 1344 položil na Pražském hradě se svým otcem základní kámen katedrály sv. Víta. V roce 1348 vydal zakládací listinu Univerzity Karlovy, začal budovat Nové Město pražské a nad řekou Berounkou hrad Karlštejn. V roce 1357 zahájil v Praze stavbu mostu, pro nějž se až dlouho po jeho smrti vžil název Karlův.
Karel IV. zemřel 29. listopadu 1378 v Praze na zápal plic poté, co ho zlomenina krčku upoutala na lůžko. Jeho ostatky spočinuly v královské hrobce, kterou nechal postavit pro sebe a svou rodinu v chrámu sv. Víta v Praze. Po jeho smrti nastoupil na trůn jako Václav IV. jeho nejstarší syn, jehož mu porodila třetí z jeho čtyř manželek Anna Svídnická.
