Proměnu pražského Karlína nenastartovaly povodně v roce 2002, jak se traduje, jen ji uspíšily. Řekl to historik architektury Benjamin Fragner: "Už před povodní se o Karlíně a jeho pozoruhodném urbanismu vědělo, především developeři rozeznali cenu těchto míst, která poroste." Stavba, která proměnu Karlína symbolizuje, tedy Corso Karlín, vznikla už před povodní. Ředitel pražské pobočky Národního památkového ústavu Ondřej Šefců říká, že Karlín se s povodní vypořádal příkladně. Podle Fragnera se stavebního boomu po povodni naopak zneužívá jako argumentu pro demolice a stavební zásahy.
"Jedinečná industriální atmosféra, kterou Karlín má, se v Evropě už od 90. let stávala nepřehlédnutelnou komoditou při zatraktivnění nabídky projektů transformovaných městských čtvrtí," připomíná Fragner předpovodňovou situaci Karlína. Dokladem nastartování trendu transformace průmyslových staveb byl podle něj první příklad "reklamě pojaté konverze tovární haly" bývalé soustružny a střižny plechů Breitfeld, Daněk a spol. v Křižíkově ulici na Corso Karlín. Z této industriální image Karlín dosud profituje. A to bylo před povodní, připomíná Fragner.
Proměna Karlína
Dnes už se podle něj potvrzuje, že tyto zásahy začínají překrývat atmosféru propojující stavební kulturu klasicistně založeného města a průmyslové periferie. "Tak jsou ještě 15 let po povodni odsouzeny k zániku industriální objekty, o nichž by nemuselo být pochyb, třeba Auto Praga v Pernerově ulici nebo Karlin Studios v Křižíkově. Mizí to, co sem přitahovalo - módou, ale i ekonomicky. A není to vinou povodně," upozorňuje.
"Zaplavení Karlína v srpnu 2002 bylo nečekané a nečekané byly i škody, které zde vznikly. Oproti jiným zaplaveným částem Prahy se ukázalo, že Karlín má labilnější podloží, že domy mají horší založení a některé konstrukce jsou citlivé na posuny základů," vzpomíná na povodně Ondřej Šefců z NPÚ. Zaplavení a povodňová vlna vyvolaly statické poruchy, několik domů se zřítilo hned, mnoho objektů bylo vystěhováno a původní nájemníci se již nevrátili.
"Některé objekty musely být podle statiků strženy, některé ale byly strženy, i když jejich poškození nebylo fatální a patrně by šly opravit. Je těžké rozebírat dnes konkrétní případy, v Praze byly obrovské škody a velmi napjatá byla i situace ohledně možností záchrany," podotkl. Jako symbol povodňových škod Karlína vidí Invalidovnu. Samotná stavba přečkala velkou vodu bez větších škod, i když její stopy jsou v interiérech vidět dodnes. Fatální však bylo zaplavení plánů, modelů a archiválií.
Oživení čtvrti
"Po 15 letech jsou v Karlíně stopy velké vody téměř nečitelné, většina domů je opravená a velká část zbořených domů nahrazena novou výstavbou, kterou lze hodnotit jako zdařilou. Znamenité jsou i konverze karlínských průmyslových staveb," míní na rozdíl od Fragnera památkář.
Obdivuhodné je podle něj celkové oživení čtvrti, jejího parteru, nabídky služeb či restaurací. Velmi pozitivně hodnotí i obnovu karlínské dominanty - kostela sv. Cyrila a Metoděje, který byl také zasažen povodní.
"Z Karlína je přitažlivá čtvrť. Letos začala rekonstrukce Negrelliho viaduktu. Jakýmsi ´zakletým zámkem´ Karlína tak zůstává Invalidovna, která má sice opravené hlavní průčelí, ale je prázdná a hledá se pro ni využití," uzavírá Šefců.
