Karlův most slaví 650 let povodním i válkám navzdory

Domácí
7. 7. 2007 12:37
bez popisku 14589
bez popisku 14589

Karlův most je nejspíš nejslavnější stavbou svého druhu v Česku. Kamenná konstrukce, která byla svědkem mnoha dramatických dějinných zvratů, v noci z neděle na pondělí slaví své 650. narozeniny.

3. února 1342 se Prahou přehnala velká voda. Zanechala za sebou spoušť a - co bylo horší - strhla jedinou spojnici obou vltavských břehů. Zbytky starého Juditina mostu, který Menší a Staré Město pražské propojoval od druhé poloviny 12. století, byly zle poničeny, původní románská stavba navíc nevyhovovala požadavkům nové doby.

Vše o Karlově mostě ČTĚTE VE SPECIÁLU. 

Císař Karel IV. poklepal na základní kámen nového mostu v roce 1357, 9. 7. v 5 hodin a 31 minut. Kromě toho, že čas založení tvoří vzestupnou a sestupnou řadu čísel 1 – 3 – 5 – 7 – 9 – 7 – 5 – 3 – 1 (která je mimochodem i součástí loga nově otevřeného muzea Karlova mostu), připadá na datum ještě konjunkce Slunce se Saturnem, která měla podle astrologů stavbě zaručit šťastný a úspěšný průběh.

Král český a císař římský, jehož jméno dnes stavba nese (dříve se mluvilo o Pražském nebo Kamenném mostu), svěřil její průběh huti tehdy téměř neznámého mladého švábského architekta Petra Parléře a malostranskému staviteli Janu Ortlinovi. Mohutná kamenná konstrukce (most je 520 metrů dlouhý, 10 metrů široký a spočívá na 16 masivních pískovcových pilířích) byla brzy po svém dokončení (přesné datum dostavby známo není) doplněna Staroměstskou a posléze i Malostranskou mosteckou věží.

„…že jest od potopy světa tak veliké vody nebylo“

Po povodni 1890 byla pobořená část Karlova mostu dočasně překlenuta provizorní dřevěnou lávkou pro pěšíZa 650 let své existence most čelil mnoha ohrožením. Během dlouhé řady povodní byl mnohokrát poškozen, nejdrastičtěji v letech 1496, 1784 a 1890. V průběhu posledně zmíněných záplav se do kalných vod rozbouřené Vltavy zřítily tři oblouky a dva pilíře Karlova mostu. Jeho pád byl považován za národní katastrofu. Vypovídá o tom i text jedné z četných dobových kramářských písní, v níž se zpívá: „Pláče vlast a žalně kvílí, národ český chlouby prost – ve strašlivě krátké chvíli zbořen slavný Karlův most.“

Povodně ale nebyly jedinou hrozbou, která na stavbu doléhala. Na mostě a v jeho blízkém okolí se odehrávala řada válečných i revolučních scén. Věž původního Juditina mostu (nižší část dnešní Malostranské mostecké věže) čelila útoku hned v roce 1419 během prvního náporu husitských bouří, na mostě se bojovalo proti Habsburkům, proti Pasovským i proti Švédům, prošel tudy také revoluční rok 1848.

Most, který hlídají svatí

Nápad osadit mostní oblouky plastikami inspirovaný římským Ponte S. Angelo vznikl v době baroka. V průběhu let 1683 až 1714 bylo na most umístěno třicet soch, některé z nich byly v 19. století vystřídány díly Josefa a Emanuela Maxů nebo Kamila Böhma z 19. století. Autorem nejnověji osazené sochy – z roku 1928 – je Karel Dvořák. Původní sochy jsou od roku 1965 postupně nahrazovány kopiemi, originály dnes najdete v lapidáriu Národního muzea a v Národní galerii.

V 18. století přibyl na most další prvek. Roku 1723 sem bylo instalováno olejové osvětlení nahrazené v roce 1866 plynovým, jehož kandelábry byly později upraveny pro svícení elektřinou. Na mostě, který byl až do poloviny 19. století jedinou spojnicí obou pražských břehů, panoval i čilý dopravní ruch. Jezdila tudy koňka později vystřídaná tramvajovou dopravou a ještě později autobusy, po mostě jezdila i osobní auta, a to až do 60. let minulého století.

Značné škody, které na mostě zanechaly opakované povodně, boje i dopravní ruch, se pokusila napravit generální rekonstrukce stavby provedená v letech 1967 až 1975, během níž byla do konstrukce mostu vložena stabilizační železobetonová deska. Právě ta se v posledních letech stala předmětem odborných sporů a uvažovalo se dokonce o jejím odstranění při plánované nové opravě stavby, která by měla začít v druhé polovině letošního července.

Karlův most pobořený po povodni v roce 1890

Rytina ze 16. století ukazuje, jakým způsobem se mosty opravovaly. Okolo poškozených pilířů byl vytvořen z dřevěných kůlů a hlíny neprodyšný násep, z jehož středu se odčerpala voda. Vzniklý pracovní prostor byl se břehem spojen dřevěnou lávkou

Foto: reprodukce z brožury Historie povodní v Praze v grafice, malbě a fotografii

Další čtení

Asociace: Počet asistenčních zásahů kvůli hnízdům hmyzu se loni zdvojnásobil

Domácí
12. 7. 2025
ilustrační foto

Novináři se zastali Rychlíkové. Čelí nenávisti za odhalení Turka jako násilníka

Domácí
11. 7. 2025
ilustrační foto

S montéry se zlomilo rameno plošiny. Jeden zemřel, druhý je těžce zraněný

Domácí
11. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ