Kartičku pojištěnce brzy nahradí čipová karta
24.01.2008 10:00 Původní zpráva
Místo kartičky pojištěnce čipová karta, na kterou se budou vyzvedávat léky. Kompletní zdravotnická dokumentace, proti níž je dobrovolný systém Internetové zdravotní knížky slabým odvarem, dostupná každému pacientovi on-line.
Portál, na němž si pacient vybere nemocnici nejlepší v léčení toho onemocnění, kterým právě trpí. Fikce? Kdepak, tak by už za několik let mělo vypadat české zdravotnictví.
Jde o běh na relativně dlouhou trať s nejistým výsledkem. Ale náměstek ministra zdravotnictví Marek Šnajdr má o budoucnosti českého zdravotnictví jasnou představu: bude elektronické. "Česká republika patří v rámci EU mezi šest pilotních států, které připravují řešení i pro ostatní. Je totiž důležité, aby informace ve zdravotnictví byly mezinárodně kompatibilní," vysvětluje, proč chystá smršť technologických novinek.
Proč bude eHealth výhodné |
1. Výměna informací bude jednodušší - lékaři se dozvědí zdravotní výsledky pacienta on-line, on sám bude mít přístup ke zdravotní dokumentaci přes internet. 2. Bude možné lépe kontrolovat poskytovanou péči - pojišťovna i pacient budou moci zjistit, zda neproběhla zbytečná vyšetření nebo jestli lékař nevykazuje výkony, které neposkytl. 3. Lékařská péče bude bezpečnější - systém při předepisování upozorní lékaře, že se chystá pacientovi dát nevhodný lék (je na něj alergický, má stejný od jiného lékaře a podobně). |
Už za dva roky by tak člověk měl mít přístup k řadě informací, které se dnes jen obtížně získávají. Například to, kde je jaká úspěšnost operací: tyto údaje existují, ale nezveřejňují se nebo jsou k nalezení na odborných webech, kde se "běžný smrtelník" nevyzná. Ministerstvo proto zamýšlí zřídit společný portál, kde bude vše dostupné v uživatelsky příjemné podobě.
Bezprostřední dopad na pacienty bude mít zavedení identifikátoru pojištěnce. Nástroj, který nahradí současné "kartičky", by měl fungovat podobně jako bezpečnostní certifikát pro vstup do přímého bankovnictví. Zatím se neví, jakou by měl mít podobu - ideální by byla zřejmě čipová karta, uvažuje se ale i o číselném kódu nebo speciálním souboru uloženém na flash paměti.
Co ministerstvo chystá a kdy |
NÁRODNÍ ZDRAVOTNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM Užitečné funkce: Spojení různých informací o zdravotnických zařízeních do jednoho portálu. Tam si pacient snadno najde lékaře ve svém okolí, u něhož se může zaregistrovat, nebo podrobnosti o tom, kolik výkonů daného typu určitá nemocnice provedla, jakou má úmrtnost a podíl komplikací a podobně. Plánované spuštění: 2009-10 |
JEDNOTNÝ REGISTR POJIŠTĚNCŮ, PROPOJENÝ S DALŠÍMI DATABÁZEMI Užitečné funkce: Když se pacient přestěhuje, ohlásí změnu adresy jen obecnímu úřadu a přes databázi ministerstva vnitra se aktualizují i údaje ve zdravotní pojišťovně. Plánované spuštění: 2009-10 |
IDENTIFIKÁTOR POJIŠTĚNCE Užitečné funkce: Čipová karta bude průkazem pojištěnce a zároveň poslouží pro přístup ke zdravotní dokumentaci nebo pro vyřízení elektronických receptů (lékař uloží informaci o předepsaném léku pro danou čipovou kartu, lékárník ji opět na kartu vydá). Plánované spuštění: 2009-10 |
ELEKTRONICKÉ RECEPTY Užitečné funkce: Viz identifikátor. Umožní také předejít falšování receptů nebo tomu, aby se v nich vyskytly chyby (třeba když lékař škrábe jako kocour nebo se „přepíše"). Plánované spuštění: po roce 2009 postupně |
ELEKTRONICKÁ ZDRAVOTNÍ DOKUMENTACE Užitečné funkce: Pacient bude mít přístup do údajů o všech provedených vyšetřeních, předepsaných receptech atd. Pokud dá souhlas lékaři či lékárníkovi, aby do dokumentace nahlédl, nebude muset nosit papírové zprávy z nemocnice k praktikovi nebo si bude moci dát prověřit veškeré léky, které má předepsané od různých lékařů, zda nejsou nevhodně kombinované. Plánované spuštění: po roce 2010 |
OSOBNÍ ÚČTY U ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN Užitečné funkce: Pacient si bude moci na internetu zkontrolovat, jakou péči si za něj lékař naúčtoval pojišťovně, a okamžitě odhalí, pokud byl nějaký výkon vykázán neoprávněně. Plánované spuštění: po roce 2010 |
Ovšem aby systém fungoval, musejí se pacienti se svým novým "průkazem" sžít. To bude o to těžší, že nejvíc budou systém sdílení informací potřebovat chronicky nemocní a senioři. "Ani v severských zemích se nedaří, aby elektronické recepty a záznamy měli úplně všichni. Musí ale být prioritou, aby je měli právě starší a chronicky nemocní pacienti," zdůrazňuje lékárník Lubomír Chudoba.
Senioři totiž často užívají několik léků od různých lékařů, a proto jsou více ohroženi tím, že je dostanou v nevhodné kombinaci.
Zapisujte, jinak...!
Motivaci budou potřebovat i lékaři. Vést celou pacientovu dokumentaci elektronicky totiž od nich vyžaduje změnu návyků: musejí si pořídit elektronický podpis, pravidelně jím potvrzovat záznamy v dokumentaci a tak dále. "Ve všech zemích, které elektronickou komunikaci zavádějí, fungují papír i počítač vedle sebe. Za elektronickou komunikaci lékaři dostávají odměnu," popisuje Tomáš Mládek, ředitel projektu zdravotnických knížek IZIP.
V tom, kdo by měl naplnění systému daty zaplatit, mají oslovení odborníci jasno. "Elektronickou komunikaci by měly dotovat pojišťovny i provozovatel systému," říká za všechny Jaroslava Kunová, ředitelka plzeňské nemocnice a předsedkyně Asociace nemocnic ČR. Právě pojišťovny totiž budou mít z novinek největší zisk, ušetří za zbytečné léky i ošetření.
Klíčové pro fungování elektronického zdravotnictví bude to, zda se do něj podaří zapojit praktické lékaře a ambulantní specialisty - lékárny a nemocnice mají většinu potřebného technologického vybavení už dnes. Předseda Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák přiznává, že především jeho starší kolegové a kolegyně mohou mít se zaváděním nových technologií problém, trendu se ale prý většina z nich přizpůsobí.
"Svou roli může hrát i konkurence, protože pacienti radši půjdou k lékaři, u kterého budou mít komunikaci jednodušší," domnívá se.
A kdy se pacienti "elektronického ráje" ve zdravotnictví dočkají? Bude to trvat několik let. "Za dva až tři roky by mohla být pokryta plošně polovina populace," odhaduje Lubomír Chudoba.
Pro zavádění novinek bude nejpříhodnější doba do roku 2013. Podle plánů ministerstva zdravotnictví by mělo v následujících šesti letech do elektronického zdravotnictví (mezinárodní termín je eHealth) přitéct víc než 13 miliard korun z evropských fondů.
Ilustrační foto: Jan Schejbal
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.