Katolíci nemají dost duchovních. Lákají kněze z Polska i Vietnamu

Česká katolická církev má nedostatek duchovních i "kněžského dorostu", personální deficit proto řeší zvaním kněží ze zahraničí. Nejvíc jich přichází z Polska; je jich určitě víc než stovka. Například jen v pražské arcidiecézi je jich 36 a v olomouckém arcibiskupství 41. V Česku slouží i kněží z jiných zemí, například ze Slovenska, Rakouska, ale i třeba z končin, jako je Jižní Korea či Vietnam. Starají se o cizojazyčné komunity, které se hlásí ke katolické víře.

Převaha Poláků souvisí s polistopadovou výzvou kardinála a bývalého pražského arcibiskupa Miloslava Vlka, která vycházela ze svatovojtěšské tradice. Vlk požádal polskou církev, aby posílali kněze i do českých misií, když víra Poláků před tisíci lety vyrůstala z krve Vojtěchovy, uvedlo pražské arcibiskupství. Polské území je spojeno s Vojtěchovou misijní cestou do Prus, na níž byl zabit.

"Kardinál Vlk podle svých slov žádal 'úroky z krve Vojtěchovy'. Proto je nejvíc zahraničních kněží u nás z Polska. Kněží z ostatních zemí, především řeholníci, přicházejí, aby pečovali o cizojazyčné komunity u nás a podíleli se na rozvoji svých řeholních společenství u nás," uvedl mluvčí pražského arcibiskupství Aleš Pištora.

Například v plzeňské diecézi působí celkem stovka duchovních, z toho šestnáct jich je z Polska, devět ze Slovenska a dva z Itálie. "Důvodem je většinou nedostatek kněží v diecézi a misionářská práce, kdy se z vlastní vůle rozhodli pracovat na evangelizaci v sekularizovaném prostředí západních Čech," uvedla mluvčí biskupství Alena Ouředníková. Jsou duchovními správci v nejrůznějších farnostech diecéze. Dodala, že první polští kněží přišli záhy po vzniku plzeňské diecéze plzeňské v roce 1993.

Asijští duchovní

Pražské arcibiskupství má šedesát zahraničních kněží. Z Polska je jich 36, ze Slovenska deset, po třech ze Španělska a Itálie, Spojené státy a Německo tu mají dva duchovní, Francie, Kosovo, Korea a Vietnam po jednom. Jedním z polských kněží, který službu vykonává v Kralupech nad Vltavou, je Michal Bator. Konkrétní důvod, proč si vybral Česko, nemá. "To sám nevím. S problematikou České republiky jsem se však seznamoval postupně, především od návštěvy Jana Pavla II. na Velehradě v roce 1995," řekl Batora.

Přítomnost polských kněží může být výhodná i kvůli blízkosti češtiny a polštiny. "Jakkoliv se říká, že polská a česká řeč jsou si blízké, přiznám se, že začátky v tomto ohledu nebyly jednoduché," podotkl nicméně Batora.

Olomoucké arcibiskupství eviduje 66 zahraničních duchovních, z toho je 61 kněží, tři řeholní sestry a dva řeholní bratři. Z Polska jich pochází 41, Slovenska 21. Rumunsko, Rusko, Uzbekistán a Vietnam jsou zastoupeny po jednom. Na Českobudějovicku ve farnostech a řeholních domech působí 29 zahraničních kněží a řeholnic. Jsou z Polska, Slovenska, Rakouska. "Kněží ze zahraničí v naší diecézi slouží z důvodu nedostatku českých duchovních," uvedla Jana Zedníková z českobudějovické diecéze.

Na Brněnsku je z celkového počtu 369 duchovních 26 zahraničních kněží. "Většina je z Polska, šest ze Slovenska, jeden řeholník je původem z Rakouska. Z těch 26 je patnáct řeholních kněží, kteří jsou sem vyslaní svým řádovým představeným. Zbývajících devět přijalo pozvání brněnského biskupa ke službě v naší diecézi, nebo o ni sami projevili zájem," uvedla Martina Jandová z brněnského biskupství.

Patrně nejznámějším Polákem z církevních kruhů je katolický kněz Zbigniew Czendlik, který působí v Česku a je znám mimo jiné přátelskými vztahy s lidmi z veřejného života.