Kauza Anička: Soudy neberou detektor lži jako důkaz

Před několika měsíci policisté vyslýchali podezřelého Otakara T. kvůli zmizení devítileté Aničky z Prahy-Troje. Na detektoru lži se prokázalo, že vyslýchaný má s případem něco společného, ale soud rozhodl o jeho propuštění na svobodu. Nyní se našlo dívčino tělo a Otakar T. je opět na policii. Proč jsou soudy skeptické k detektoru lži? Na tyto a další otázky odpovídala pro on-line deník TÝDEN.CZ policejní psycholožka Ludmila Čírtková.

Jak spolehlivá je výslechová metoda pomocí takzvaného detektoru lži?
Detektor lži lze obecně považovat za vysoce spolehlivou metodu, v odborné literatuře se uvádí spolehlivost kolem 90 až 95 procent. Je třeba si uvědomit, že jsou tam určité limity ve smyslu užití. Pro to, aby se dal detektor využít, musejí být splněny určité podmínky.

Jaké konkrétně?
Je třeba splnit procedurální podmínky, kdy je potřeba souhlas vyslýchaného s využitím této metody. Ale mohou se objevit i případy, kde se polygraf nedá použít. Například tehdy, kdy se ví o případu jen velice málo a z tohoto důvodu se nedají zkonstruovat dobré otázky.

Může při výslechu hrát roli i stupeň inteligence?
Kontraindikace pro použití polygrafu jsou spíše psychické poruchy než vysoká inteligence.  Výslech by byl neprůkazný, pokud by u vyslýchaného byla zaznamenána závažná duševní porucha, kdyby jiným způsobem chápal realitu nebo by u něho jinak fungovalo prožívání situací. Tyto limity jsou zde proto, že detektor lži neměří lež ve zjednodušeném slova smyslu, ale zjišťuje, zda podezřelý ví o dané věci více, než deklaruje. A to může být odlišným vnímáním reality zkreslené.

Platí tedy, že pokud je pachatel psychopat, tak je detektor lži zbytečný?
Záleží vždycky na tom, o jakou duševní poruchu jde. Neplatí to ale univerzálně. Nelze klást rovnítko mezi psychopatii a nemožnost použití.

Jak se k výsledkům získaným touto metodou stavějí české soudy?
Převažuje tendence nebrat toho vyšetření jako důkaz. Soudy ale nejsou skeptické k hodnotě metody samé, ale spíš jde o to, že pokud je důkazní nouze, nelze na fyziodetekčním vyšetření postavit obžalobu. A to je podle mě celkem férové.

Detektor lži slouží tedy spíše vyšetřovatelům?
Dá se to využít k další taktice ve vyšetřování, ale je nemálo případů, kdy vyšetření způsobilo zlom v psychice vyslýchaného. Pachatel může změnit svůj dosavadní postoj a je ochoten spolupracovat a poskytnout informace. Vzpomínám si na případy, kdy obviněný neunesl pocit viny a uvítal, že fyziodetekční vyšetření nedopadlo dobře. Bral to jako podnět k tomu, aby konečně mohl ulevit svému svědomí. Podmínkou ale je, že pracujete s pachatelem, který ještě nějaké svědomí má.