Předseda Senátu Milan Štěch i předseda Asociace krajů Michal Hašek (oba ČSSD) zpochybnili oprávněnost církevních žalob na kraje a obce kvůli vydávání majetku. Kraje se podle Haška chtějí bránit třeba i u Ústavního soudu.
Hašek připomněl, že podle smlouvy navazující na zákon o církevních restitucích se zástupci církví zavázali k tomu, že nebudou vznášet další majetkové nároky. "V této chvíli existuje 111 žalob na vydání nemovitého majetku jenom na úrovni krajů, další stovky žalob na úrovni měst a obcí," uvedl Hašek. Restituční zákon se přitom podle něj na obce ani kraje nevztahuje, církve mají za svůj někdejší majetek v jejich držení dostat finanční náhradu.
"Není možné, aby církve pobíraly velkorysou finanční náhradu, která byla započítána mimo jiné i za majetek, který se neměl vydávat, a vedle toho teď najednou individuálními žalobami se domáhaly také vydání konkrétních nemovitých nebo movitých věcí," prohlásil Hašek. Jako příklad uvedl budovy gymnázia v Mikulově nebo střední odborné školy v Českých Budějovicích. Také Štěch má za to, že smlouva je těmito žalobami porušována.
Hašek chce příští týden při jednání asociace v Ústeckém kraji projednat návrh Jihočeského kraje na zdanění finančních náhrad církvím za nevydaný majetek. Štěch chce nechat prověřit, zda je návrh "právně realizovatelný" a není v kolizi s restitučním zákonem. Obdobný návrh předložila již dříve KSČM. Vláda k tomuto návrhu v dubnu nepřijala žádné stanovisko, protože se neshodla. Pražský arcibiskup Dominik Duka pohrozil žalobou k Ústavnímu soudu, pokud by takový návrh byl přijat.
Finanční náhrada církvím podle nynějšího zákona o daních z příjmů není předmětem daně. Její celkový objem představuje podle důvodové zprávy 59 miliard korun, od roku 2014 se ale nesplacená část náhrady zvyšuje o inflaci, aby zůstala zachována reálná hodnota ročních splátek.
