Přijímání úplatků
Kauzu Rath je u Nejvyššího soudu. Řeší se odposlechy

Nejvyšší soud (NS) se v pondělí začal zabývat korupční kauzou kolem bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha, respektive stížností pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Ministr nesouhlasí s tím, že Vrchní soud v Praze kvůli výhradám k odůvodnění odposlechů použitých v případu zrušil verdikt nad Rathem a dalšími deseti lidmi. Rath se pondělního jednání osobně účastní, zopakoval svůj názor, že jde o politický proces. 

Ministr podal stížnost pro porušení zákona v neprospěch všech obviněných. Středočeský krajský soud Ratha v červenci 2015 uznal vinným z přijímání úplatků v souvislosti s krajskými zakázkami a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení. Spojil ho s činnosti manželů Petra a Kateřiny Kottových, kteří dostali tresty o rok nižší. Odvolací senát ale rozsudek loni zrušil kvůli použitým odposlechům. Podle něj byly stěžejní důkazy obžaloby pořízeny nezákonně, a v hlavním líčení je proto nelze použít.

"Mám za to, že Vrchní soud v Praze učinil rozhodnutí, které není v souladu se zákonem, a tudíž budu navrhovat, aby Nejvyšší soud tuto stížnost akceptoval," řekl novinářům za stěžovatele Radek Doležel z Nejvyššího státního zastupitelství. Ve stížnosti označil rozhodnutí vrchního soudu za "extrémní právní formalismus". Podle Doležela soud postupoval správně a zákonně, když odposlechy povolil, příkazy k nim nemají vady a lze je považovat za odůvodněné, uvedl. Zdůraznil, že jiné prostředky nešlo použít, protože jde o druh kriminality, která není snadno odhalitelná.

Advokát manželů Kottových Tomáš Sokol vyjádřil pochybnost, jestli je správné, že do živé kauzy zasahuje stížností státní moc. K stížnosti uvedl, že nezpochybňuje institut odposlechů, podle něj ale v tomto případě je významná pochybnost, zda ohledně nich byly splněny zákonné důvody.

Rath při příchodu do budovy zopakoval, že podle jeho názoru jde o politický proces. "Lze čekat, že soud tomu nátlaku prezidenta a ministra podlehne," uvedl.

Rathův advokát Adam Černý v pondělí senátu Nejvyššího soudu navrhl, aby se v rámci dokazování seznámil i s výroky prezidenta Miloše Zemana. "Prezident Zeman se několikrát vyjádřil k této kauze a vyjádřil se velmi nelichotivě o soudce Zelenkovi, předsedovi senátu vrchního soudu, který vydal to předmětné usnesení," uvedl Černý.

Prezident se v minulých týdnech opakovaně vyjádřil v tom smyslu, že zvažuje podání podání kárné žaloby na tohoto soudce. Soudce Pavla Zelenku kritizoval nejen kvůli Rathově kauze, ale i kvůli dalším případům. "Soudce, který zamítl používání odposlechů, má za sebou celou řadu závažných kauz a já uvažuji o tom, že za sérii těchto kauz, nikoli pouze za to, na něj podám kárnou žalobu," řekl Zeman v dubnu. Tehdy dodal, že chce ale ještě počkat, jak dopadne právě stížnost ministra spravedlnosti.

Nejvyšší soud jednání rozplánoval na čtyři dny. Vzhledem k počtu obžalovaných, advokátů i očekávanému zájmu veřejnosti senát zasedá ve velkém sále. Před polednem soud vyhlásil přestávku, pokračovat má v 12:40.

Vrchní soud konkrétně kritizoval to, že žalobci odposlechy nedostatečně odůvodnili. Soudy, které pak sledování povolily, podle něj chybovaly, když žádosti o ně náležitě nepřezkoumaly. S tím Pelikán nesouhlasí. V rané fázi trestního řízení podle něj policie a státní zástupci nemohou disponovat všemi důkazy, musí tak stačit konkrétní indicie.

Odborníci nejsou jednotní v tom, jak se může náhled NS na zákonnost a použitelnost odposlechů projevit v dalším pokračování Rathovy kauzy. Věc je dosud živá, bude o ní znovu rozhodovat krajský soud. Právní názor NS na odůvodnění odposlechů ale bude důležitý pro budoucí praxi policie, státních zástupců a soudů.