Prezident Václav Klaus vidí u vládního návrhu na církevní restituce "řadu otazníků" a klade si otázku, zda zvolený princip je koncepčně správný. Vláda navrhla normu, podle níž má stát na základě dohody se 17 církvemi vyplatit od roku 2013 postupně 59 miliard korun navýšených o inflaci. Církve též mají dostat zpět 56 procent majetku. Norma je nyní ve sněmovně, která o ní má rozhodnout.
Někteří kritici návrhu vyčítají, že na finanční kompenzace nyní stát nemá, opoziční ČSSD například navrhla, aby poslanci z návrhu vypustili peněžitou náhradu.
Klause trápí spíše princip celé věci. "Já si nemyslím, že otázka církevního vyrovnání je, jestli si to teď můžeme dovolit. To mě trápí méně. Já si odnepaměti kladu otázku, nakolik je to koncepčně správně zvolený princip. V tomto smyslu tam řadu otazníků vidím," řekl Klaus na dotaz účastníka Žofínského fóra. Dodal, že koncepčnost dává do spojitosti i s rozsahem navracení.
V souvislosti s normou hovořil také o osudu návrhu zákona, naznačil, že bude záležet i na tom, zda padne, či vydrží současná koaliční vláda.
Návrh na navrácení majetku řeší podle vlády problém majetkové křivdy spáchané na církvích a náboženských společnostech komunistickým režimem po roce 1948. Cílem je též ukončit placení církví ze státního rozpočtu. Několik občanských sdružení a iniciativ v čele s aktivistkou Lenkou Procházkovou míní, že církev nemá na vracení majetku nárok, protože ho nevlastnila. Upozorňují také, že církev již některý majetek pro svoji činnost dostala.
Opozice v parlamentu zase zpochybňuje kromě finanční částky i objem majetku, podle ní je vládní návrh příliš velkorysý. Obává se také možného prolomení takzvaných Benešových dekretů. Komunisti avizovali, že stejně jako v prvním sněmovním čtení podají návrh na zamítnutí předlohy.
Církev by měla dostat zpět především polnosti a lesy, obce a města upozorňují, že tento dosud blokovaný majetek brání v jejich rozkvětu.
