"Psí" život
Kočičí koncentrák, nebo útlak okolí? Kde je pravda?

Majitelka kočičího útulku Taťána Homolková vyfasovala podmíněný trest za to, že si nechala proplácet peníze na základě zfalšovaných dokladů. Někteří návštěvníci útulku tvrdí, že kromě těchto machinací také týrá svěřená zvířata.

Majitelka kočičího útulku ve Skrýšově na Vysočině Taťána Homolková tvrdí, že pomáhá opuštěným kočkám a živí je, dokud nenajdou nový domov. Podle některých chovatelů koček a návštěvníků jejího zařízení to však vypadá, že kočky spíš živí Taťánu Homolkovou. Potvrdil to zatím nepravomocně začátkem prosince i okresní soud v Jihlavě, když ji odsoudil k ročnímu podmíněnému trestu a pokutě třicet tisíc korun, protože si na základě zfalšovaných dokladů za veterinární ošetření nechala proplatit 124 tisíc korun, které nepoužila na nákup potravy nebo léků pro svěřené kočky, ale pro vlastní potřebu.

"Nic takového jsem neudělala. Je to všechno součást kyberšikany, kterou zažívám už dva roky," hájila se před soudem Homolková. Brání se, že šlo o nedorozumění, protože neexistuje žádná neoprávněně proplacená faktura a nikomu nevznikla žádná škoda. Soud je údajně výsledkem msty bývalé spolupracovnice za to, že ji vyhodila.

Kočičí koncentrák

Homolková původně spolupracovala se zlínským spolkem Dobré ruce, poslední dva roky útulek ve Skrýšově provozuje sama se svou rodinou. "Našemu sdružení nevznikla žádná škoda, předmětné faktury nikdy nebyly součástí účetnictví našeho sdružení a nikdy nebyly proplaceny," staví se za Homolkovou Eva Janišková se zlínského spolku, který nepožaduje žádnou náhradu škody, ačkoliv mu údajně vznikla. Podle Janiškové se rozešli kvůli vzdálenosti a velikosti obou útulků, nikoli kvůli neshodám. Homolková podle ní kočkám pomáhá.

Na tom však shoda nepanuje. "Vydržel jsem v útulku asi dvě minuty a musel jsem pryč, na tohle nemám žaludek. Hnusný zápach, který se snaží něčím přerazit, bohužel zbytečně," popsal útulek v debatě na chovatelském serveru ifauna.cz diskutující Láďa. "To, co jsem viděl v útulku, je podle mě týrání zvířat," dodal s tím, že některým kočkám by bylo lépe bez takové péče.

"Kočky při mojí návštěvě nebyly v pořádku, po letech práce s nimi to poznám," popsala svou návštěvu skrýšovského útulku Ivana Klímová z českobrodského spolku Pozor kočka. Podle ní varovné signály, že není něco v pořádku, pozná jen zkušený chovatel, ale nadšený návštěvník odhodlaný pomáhat to nezaregistruje. Například příznaky nemoci, příliš velká koncentrace koček nebo nevhodná potrava.

Navštívit útulek není jen tak, bez ohlášení to nejde. Velký dům uprostřed malé vesničky v prosincovém počasí moc útulně nevypadá, před vchodem do domu metrové bodláky a venku dva psi, kočka žádná. Na zvonek brzy odpoledne nikdo nereaguje, ale okolí domu sleduje kamera. Nikdo neodpoví ani na SMS, ani na telefon. "Neměl jste šanci. Neohlášeným návštěvám neotevírají," komentoval to jejich soused, který nechtěl být jmenován.

E-mailem později Homolková TÝDNU vysvětlila, že byli nejspíš u veterináře, pro zásoby nebo zařizovali něco jiného, není prý v jejich silách být v útulku pořád. "Nyní je v útulku sto osmnáct dospělých koček, z toho osm v léčbě, a pět koťat, z toho dvě v léčbě," uvedla. Týrání koček odmítá, stejně jako její příznivci, kteří jsou ochotni přispívat na provoz útulku. Svědčí o tom reakce na jeho internetových stránkách, které ho vesměs vychvalují.

Veterináři nic nenašli

Pochybení nenalezla ani Krajská veterinární správa. Protokol zveřejněný na jejím webu konstatuje, že ve Skrýšově je vše v pořádku, pouze nebyla k dispozici evidence, která byla předložena dodatečně. Kritici však tvrdí, že před ohlášenou návštěvou nebo kontrolou Homolkovi uklidí místnosti, kam ji pak vezmou, ale ve zbytku objektu zůstává "kočičí koncentrák".

Inspekce se dle kritiků vždy dopředu ohlásí a může kontrolovat jen to, co zákon ukládá. Není například předpis, kolik se může chovat koček v domě, nezkontroluje ani pohyb koček mezi jednotlivými částmi útulku. Protokol bez závad podle Klímové neznamená, že je v útulku vše v pořádku. "Tyto kontroly probíhají bez ohlášení a nebylo při nich zjištěno porušení platné legislativy," nesouhlasí ředitel Krajské veterinární správy Božek Vejmelka s tím, že kontrol do Skrýšova chodí několik ročně. Tvrdí, že majitelé objektu inspektorům právě i na základě podnětů veřejnosti umožnili prohlédnout celý objekt včetně sklepů nebo půdy kromě obytných místností, na něž se vztahuje ochrana soukromí na základě Listiny práv a svobod. To je však podle kritiků právě průšvih, že kontrola neprohlédne celý objekt.

"Problém je, že zákon neurčuje přesně, jak má útulek vypadat," vysvětluje Klímová. Šéf krajských veterinářů potvrzuje, že opravdu není pro útulky přesný předpis, jak mají vypadat, jaké mají mít zvířata prostorové nároky, jaká má být kapacita útulku nebo jeho vybavení. "Úřední veterinární lékaři jsou však dostatečně odborně způsobilí k tomu, aby dokázali posoudit úroveň útulku a péči o zvířata v něm," brání profesionalitu inspektorů Vejmelka. Zákon na ochranu zvířat proti týrání nařizuje útulkům dvě věci: provozní řád, který určuje způsoby zabezpečení pohody zvířat a pracovní postupy, a povinnost vést evidenci přijatých a vydaných zvířat. "Obecně lze považovat činnost útulků za prospěšnou, v případě neexistence útulků by docházelo k velkým problémům s toulavými zvířaty," dodává Vejmelka. Podle veterinářů je ve Skrýšové o kočky dostatečně postaráno.

 "Vzala jsem si kotě, ale až doma jsem zjistila, že má kočičí mor," dokládá Martina Němcová, že evidence a přehled o zvířatech není silná stránka útulku. Kocourek nakonec umřel.

Mohlo by se zdát, že je to banální spor mezi zhrzenou kolegyní a majitelkou útulku, případně boj dvou přecitlivělých táborů milovníků koček. Homolkové však přitěžuje, že má delší kočičí historii než posledních několik let. Ještě před založením útulku měla množírnu koček a chovatelé před ní varovali.

Žena mnoha identit

"Vyvarujte se koupě kotěte od Homolkové Táni ze Skrýšova. Tato rádoby chovatelka inzeruje pod fiktivními jmény a e-mailovými adresami koťata bez PP od údajných rodičů s PP. Koťata prodává ihned po odstavu, kdy neváží ani 500 g, bez jakékoliv veterinární péče, vydává je za osmitýdenní, nejsou odčervená ani očkovaná," varoval v březnu 2012 chovatelský web před neuváženým nákupem.

"Ne, není to pravda!" tvrdí Homolková, že tehdy začala vadit chovatelkám čistokrevných koček, protože nenabízela koťata za dvacet, třicet tisíc korun, ale za desetinu. Nepoužívala falešné identity, ale kočky za ni údajně nabízely její kamarádky nebo děti. Ragdolly pak prý raději rozdala a začala pomáhat kočičkám bez domova. Kořeny šikany, která ji dohnala až před soud, jsou podle Homolkové v době, kdy si znepřátelila chovatelky. "Bohužel lidé od koček jsou zvláštní, hodně z nich je bezdětných, zhrzených a zamindrákovaných, nikdy v životě jsem netušila, že dovedou jít přes mrtvoly," stěžuje si Homolková.

"Už byla asi příliš známá, a tak založila útulek," domnívá se Klímová. Homolková odpověděla na otázky týkající se provozu útulku nebo počtu koček, finanční stránku věci si chce nechat pro sebe, i když na webu prosí o proplacení faktur za veterináře, za žrádlo nebo žádá o peníze na nový kotel.

"Jistě pochopíte, že situace, kdy internetem kolují zprávy, že krademe peníze dárců, nebudeme zveřejňovat žádné podrobnosti našeho hospodaření," odpověděla TÝDNU Homolková s tím, že má od ministerstva vnitra povolenou veřejnou sbírku a kontrola z krajského úřadu byla bez závad. Transparentní účet však odmítá. Útulek dobrovolně nezavře. "Svou práci odvádíme, jak nejlépe umíme, a pokud se to někomu zdá málo a špatně, může přijet na brigádu," vyzývá.