Restituce
Německý řád se odvolal proti zamítnuté žalobě v případu Bouzova

Zástupci německého řádu podali v těchto dnech odvolání proti zamítnutí žaloby, v níž se řád domáhá navrácení hradu Bouzova na Olomoucku, řekl mediální zástupce řádu Mikoláš Černý. Žalobu na Národní památkový ústav (NPÚ) zamítl v srpnu soudce olomouckého okresního soudu s tím, že není důvodná.

Řád se domáhá vrácení hradu i jeho mobiliáře, tvrdí, že jde o jeho historický majetek. Případem se tak bude na základě jeho odvolání zabývat olomoucký krajský soud. NPÚ kroky řádu očekával, na své argumentaci trvá.

Zástupci řádu bližší informace k obsahu odvolání nechtějí sdělit. "Potvrzuji, že rozsudek ve věci hradu Bouzova byl doručen a právní zástupci německého řádu se proti němu odvolali. Vedení německého řádu po dohodě s právními zástupci nechce zveřejňovat důvody a obsah odvolání dříve, než budou tyto argumenty probírány u soudu," uvedl Černý.

Avizování u okresního soudu

Zástupci Národního památkového ústavu tento krok očekávali, zástupci řádu jej avizovali už při rozhodnutí okresního soudu. "Odvolání ve věci Bouzova jsme očekávali a bylo nám již i zasláno. Na své argumentaci, kterou soud už jednou uznal, trváme," řekla mluvčí Národního památkového ústavu Simona Juračková. Odvolání řádu již olomoucký okresní soud obdržel, podle pracovnice kanceláře soudce bude spis na krajský soud odeslán v nejbližší době, čeká se na doručení mezi advokáty.

O jednu z nejznámějších moravských památek v Olomouckém kraji, hrad Bouzov na Olomoucku, řád usiluje již několik let. Naposledy jejich žalobu na Národní památkový ústav, který hrad odmítl v květnu 2014 vydat v rámci církevních restitucí, zamítl okresní soud v srpnu. Hlavním důvodem je podle soudu to, že předmětné věci byly zkonfiskovány na základě Benešových dekretů německé společnosti, která je tehdy vlastnila, proto je nelze vydat.

Listiny a důkazy

Žalobu na Národní památkový ústav podala Česká provincie řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, známého jako řád německých rytířů, nyní německý řád. Obě strany na několika jednáních soudu předkládaly listiny a důkazy, čerpaly například z archivu či bezpečnostních složek. U soudu zástupci řádu například argumentovali tím, že vlastnické právo bylo dříve zapsáno v Moravských zemských deskách, v době nacistické okupace byl podle nich majetek neplatně konfiskován. Řád tvrdil, že se na něj dekrety nevztahovaly.

Soud se však přiklonil k argumentaci právních zástupců Národního památkového ústavu. Podle nich byl německý řád v únoru 1939 zrušen nařízením říšského komisaře a žalobce nenabídl jediný důkaz, že by zrušení řádu bylo politickou perzekucí ze strany třetí říše. Vyvracejí to podle nich i historické listiny, z nichž vyplývá oddanost a loajalita řádu německé říši.

Německý řád se domáhá navrácení svého majetku také jinými žalobami. Počet žalob podaných na kraje se však rozhodl zredukovat na základě výzvy České biskupské konference, aby od určovacích žalob upustily také řády a kongregace působící v Česku. Kromě hradu Bouzova soudy řeší také spor o kostel v Karlově Studánce, uvedl vikář řádu Metoděj Hofman.