Sudetoněmecký sjezd
Omluvte se za příkoří, vyzval Klause předák sudetských Němců
11.06.2011 11:57 Aktualizováno 11.06. 15:22
Předseda sudetoněmecké organizace Franz Pany vyzval při zahájení 62. sudetoněmeckého sjezdu v bavorském Augsburgu českého prezidenta Václava Klause, aby se omluvil sudetským Němcům za minulá příkoří, jak to nedávno učinila britská královna Alžběta II. vůči Irsku. Nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt poté na Klause apeloval, aby jeden ze dvou zbývajících roků ve funkci vyhlásil v Česku rokem sudetských Němců.
Pany ve své úvodní řeči připomněl nedávnou návštěvu Alžběty II. v Irsku, jež britský panovník navštívil poprvé od osamostatnění Irů od mnohdy násilné britské nadvlády ve 20. letech minulého století. Citoval přitom slova královny, která uvedla, že ví o "mnoha věcech, o kterých bychom si přáli, abychom je udělali jinak nebo abychom je vůbec neudělali".
Předák: Vezměte si příklad z britské královny
"Co brání hlavě republikánského státu, jako je prezident České republiky, pronést něco takového nebo podobného směrem k vysídleným a práv zbavených sudetským Němcům?" prohlásil Pany.
Připomněl přitom, že takovou omluvu v minulosti vůči vysídleným Němcům pronesly Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Estonsko a další státy střední a východní Evropy. Dokázalo to prý, že "slovo politování nad vysídlením bývalých německých sousedů v zemi nijak jejich pozici neoslabilo, naopak morálně posílilo".
Žádné ze vstřícných a omluvných gest českých představitelů Pany nezmínil. Omluvu za minulé příkoří obsahuje už česko-německá deklarace, kterou v lednu 1997 v Praze podepsali tehdejší předsedové vlád ČR a Německa Václav Klaus a Helmut Kohl. Obě strany se v ní navzájem omluvily za historická příkoří a zavázaly se, že nadále budou respektovat právní řád druhé země.
Havel a další
Klausův předchůdce vyslovil první smířlivá gesta vůči vysídleným Němcům ještě jako disident krátce před 17. listopadem 1989, když v dopise německému prezidentovi vyslovil politování nad touto epizodou společných dějin. Svůj názor Havel zopakoval i krátce před zvolením hlavou státu a stál za ním také později. Jeho mínění, že poválečný princip kolektivní viny byl nemorální a že by se Češi měli odsunutým Němcům omluvit, vyvolalo ve své době na vnitropolitické scéně řadu protestů.
Pany vyjádřil naději, že tak jako se Britům a Irům podařilo po osmi stoletích "dějin utrpení" začít znovu, "musí se i Čechům a Němcům podařit konečně zažehnat démony 20. století".
Posselt později připomněl, že slovenský prezident Ivan Gašparovič vyhlásil letošek v jeho zemi rokem karpatských Němců. "Jeho kolegu v Praze srdečně vyzývám k tomu, aby jeden ze dvou roků, které mu zbývají do konce funkčního období, tedy rok 2012 nebo 2013, vyhlásil rokem sudetských Němců," vzkázal Klausovi. Pokud tak neučiní on, doufá Posselt, že odvahu k tomu bude mít Klausův nástupce.
Sudetští Němci byli po druhé světové válce vysídleni z území tehdejšího Československa a většina jich našla nový domov v sousedním Bavorsku. Vysídlování asi třímilionové německé menšiny provázely také násilnosti, které si vyžádaly mnoho lidských životů.
Benešovy dekrety
Už předtím byla německá menšina v Československu na základě některých výnosů prezidenta Edvarda Beneše zbavena občanských a majetkových práv v zemi. Zrušení těchto takzvaných Benešových dekretů se sudetští Němci dlouhodobě domáhají, Praha však považuje jejich otázku za uzavřenou.
Klaus se k poválečnému dění v Československu vyjádřil loni 17. listopadu při pietní akci k připomínce odporu českých studentů proti nacistické moci v roce 1939. Prezident tehdy prohlásil, že se Češi nemohou pyšnit tím, co někteří jejich spoluobčané dělali po válce, když situaci využili k vyřizování osobních účtů i k ničím neobhajitelným sadistickým činům. Poválečné násilí Čechů na Němcích bylo podle něj však nesrovnatelně menší než násilí páchané nacisty na okupovaných územích.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.