Kauza
Smlouva s DPP vznikla příliš hladce, uvedl svědek proti Rittigovi

Sjednání smlouvy na dodávku jízdenek mezi papírnou Neograph a pražským dopravním podnikem (DPP) šlo podezřele hladce a rychle, což vyvolávalo pochybnosti, uvedl v úterý u soudu bývalý obchodní ředitel Neographu Vladimír Sitta mladší. Podezření prý zesílilo rok a půl po uzavření kontraktu, kdy se v účetnictví Neographu objevila první faktura na vyplácení provizí společnosti Cokeville Assets. Podle obžaloby putovalo právě přes tuto karibskou firmu 17 haléřů z každé jízdenky k lobbistovi Ivu Rittigovi.

Sitta patří společně se svým otcem, zakladatelem Neographu, ke klíčovým svědkům v kauze údajného tunelování DPP. Zatímco Vladimír Sitta starší před pražským městským soudem v pondělí svědčit odmítl a překvapil tím předsedu senátu, jeho syn poskytl v úterním hlavním líčení obsáhlou výpověď. Proti obžalovaným, mezi nimiž je Rittig či někdejší šéf DPP Martin Dvořák, dříve vypovídal také spolupracující obviněný, účetní Jaroslav Kubiska.

Jízdenky pro dopravní podnik původně dodávala Státní tiskárna cenin a německá tiskárna Schwarz Druck - první z nich do automatů, druhá do trafik. Společník z Neographu, nyní obžalovaný Jan Janků, přišel podle Sitty s tím, že zakázku by mohl nově získat právě Neograph. Sitta se pak na tvorbě smlouvy podílel v technických záležitostech.

"S panem Rittigem jsem se osobně nikdy nepotkal, ale mnohokrát byl nepřímo zmiňovaný. Často ho zmiňoval pan Janků. Hodně o něm mluvil, když se tvořila zakázka pro dopravní podnik - že se musí jet poradit s Ivem, že to dohodne s Ivem," popsal Sitta na základě dotazu státního zástupce.

Na jaře 2009 se prý v účetnictví Neographu objevila první faktura za poradenství od Cokeville Assets. "Ptal jsem se pana inženýra Janků přes telefon, co je to za provizi a komu. Okřikl mě, ať to po telefonu neřeším a že je to podmínka dopravního podniku," tvrdí svědek.

"Doklady o Cokeville Assets byly první hmatatelný důkaz, který jsme s otcem měli. Proto jsem kontaktoval policii, aby se to prošetřilo," řekl Sitta a připomněl, že je to už deset let. Policisté prý po něm chtěli, aby v Neographu zůstal a shromažďoval další materiály. Dva roky se podle něj nedělo nic a věci dostaly spád až poté, co Sitta inicioval schůzku s ředitelem protikorupční policie.

"Tvrzení, že pánové Sittové o ničem nevěděli, absolutně není pravda. Do roku 2011 jim to nevadilo," reagoval Janků. Povinnost platit provizi podle něj vyplynula ze sjednání kontraktu, stejně jako u obdobných obchodních případů. Domnívá se, že Sittové situaci vyhrotili, protože si chtěli "postavit vlastní byznys". "Můj vztah k nim se vyvinul od naprostého přátelství až k pokusu o moji majetkovou likvidaci," podotkl.

Janků také odmítl zapojení Rittiga. "Pan Rittig neměl s Neographem vůbec nic společného až do roku 2012, a to ani majetkově, ani poradenstvím. Na mou žádost se jako přítel zapojil v roce 2012, kdy jsme v Neographu řešili vypjatou situaci," zdůraznil.

Sitta dnes také řekl, že při "násilném převzetí Neographu" v prosinci 2011 ho v jeho kanceláři zbili tři bodyguardi. "Tak barvité, jak to pan svědek popsal, to nebylo. V kanceláři měl airsoftové zbraně, které jsou k nepoznání od normálních. Začal na ně sahat, takže musel být zpacifikován," kontroval Janků.

Po nuceném odchodu z firmy Sitta čelil obvinění z údajného držení dětské pornografie a společně s otcem také stíhání za údajné tunelování Neographu. Oba Sittové to označují za mstu lidí kolem Rittiga. Soudy je sice pravomocně zprostily viny, nejvyšší státní zástupce však nedávno podal v neprospěch Sitty mladšího dovolání. Právě touto neuzavřenou trestní věcí argumentoval Sitta starší, když u soudu odmítl vypovídat.

Kauza DPP má dvě hlavní větve. První se týká smluv, které podnik uzavřel v roce 2008 kvůli zajištění prodeje jízdenek, tisku jízdenek a vzniku elektronické jízdenky. Druhá popisuje údajné praní špinavých peněz vyvedených na základě těchto kontraktů. DPP v kauze figuruje jako poškozený, podle obžaloby přišel nejméně o 457,5 milionu korun. Za zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a za zpronevěru hrozí části obžalovaných pět až deset let vězení. Lidem obviněným z legalizace výnosů může soud uložit maximálně osm let vězení. Všichni obžalovaní kromě Kubisky vinu odmítají.