Norsko
Soud potvrdil, že Michaláková ztrácí práva na své syny

Bratři Michalákovi, které norské úřady odebraly před pěti lety rodičům, zůstanou dál u pěstounů. Norský odvolací soud potvrdil loňské rozhodnutí úřadů o zbavení matky Evy rodičovských práv, otci práva k dětem ponechal. Michaláková se chce odvolat. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je potřeba verdikt norských soudů respektovat a Česko matku v jejích dalších krocích znovu podpoří. Prezident Miloš Zeman s rozhodnutím soudců nesouhlasí. Předpokládá, že příště rozhodnou rozumněji.

Jedenáctiletého Denise a sedmiletého Davida norská sociální služba české matce a otci odebrala před pěti lety kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a fyzické týrání. To se nepotvrdilo. Soud ale tehdy považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů, vyrůstají odděleně ve dvou rodinách. Norské úřady loni navrhly i adopci mladšího chlapce, tento záměr ale odvolací soud neschválil.

Podle výboru podporovatelů rodiny soud matce zakázal syny vídat a své rozhodnutí zdůvodnil tím, že si u pěstounů už zvykli, odchod z pěstounských rodin není v jejich zájmu a mohl by jim ublížit. Roli ve zbavení rodičovských práv hraje pak i medializace případu, tedy hlavně zveřejňování citlivých údajů o dětech.

Podle premiéra je třeba norskou jurisdikci a tamní verdikt respektovat, Česko Michalákové v případě odvolání ale znovu pomůže. Právník Pavel Hasenkopf uvedl, že se matka odvolá a je připravena jít až k Evropskému soudu pro lidská práva do Štrasburku. Členové české vlády už dřív řekli, že by ji tam Česká republika podpořila.

Právníci ministerstva zahraničí nyní prověřují právní možnosti, jak by ČR mohla Michalákovou v případném dalším odvolacím řízení podpořit, uvedla mluvčí resortu Michaela Lagronová. Český stát využil u norského soudu takzvané písemné podání ve veřejném zájmu. Poukazoval v něm například na Úmluvu o OSN o právech dítěte, podle níž se adopce v cizině dá považovat za náhradní péči, pokud není možné se o dítě postarat v jeho vlasti. To, že soud navrhovanou adopci mladšího hocha nepovolil, označila Lagronová za "dílčí úspěch" českého postupu.

S výrokem norského soudu nesouhlasí prezident. Pokud by děti měly u pěstounů zůstat proto, že si tam zvykly, mělo by podle Zemana také ukradené auto zůstat u zloděje, jestliže ho dost dlouho používal. Michaláková v médiích hájila svůj nárok na děti a sdělovací prostředky plnily funkci ochrany, míní hlava státu. Zeman přišel už se třemi návrhy mezistátní dohody s Norskem o vydávání dětí, po níž volají podporovatelé Michalákové.

Podle ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) by uzavření takové dvoustranné smlouvy bylo ale nadbytečné. Norsko se totiž od pátku řídí mezinárodní Haagskou úmluvou o ochraně dětí, která upravuje navracení dětí, pěstounskou péči či postup a jednání úřadů a soudů. O naplňování úmluvy jednala Marksová tento týden se svou norskou kolegyní Solveig Horneovou.

Podle mluvčího českého ministerstva práce Petra Habáně přistoupení norského království k úmluvě řízení o Michalákových nijak neovlivní. Norská strana ale bude muset poskytovat ke kauze podrobné informace, a to například o aktuální situaci obou hochů.

Norská strana se k případu od počátku nevyjadřuje. Podle některých médií a expertů tak není možné si udělat jasný názor jen podle stanoviska jedné strany. Norské velvyslanectví už dřív na svém webu napsalo, že média nemusí představovat věc "na základě všech relevantních informací" a norské instituce kvůli povinnosti mlčenlivosti a s ohledem na ochranu obou chlapců nemohou "reagovat na nesprávná tvrzení".