Kauza Pandur
Stížnost novináře Kroupy na odposlechy Ústavní soud zamítl

Ústavní soud zamítl stížnost novináře Janka Kroupy, považoval ji za předčasnou. Kroupa se domníval, že jej odposlouchávala policie, protože chtěla zjistit jeho zdroj informací. Ústavní soud podle zpravodaje Jana Musila zatím nemohl posuzovat, zda byly naplněny všechny zákonné podmínky pro nařízení odposlechů, ani to, jakou váhu je třeba přiznat ochraně novinářského zdroje. Trestní řízení totiž v době podání stížnosti neskončilo a Kroupa tehdy neměl oficiální vyrozumění o odposlechu.

Musil připustil, že odposlechy a podobné prostředky jsou kontroverzní a nepříjemné. Přesto je lze v určitých případech akceptovat kvůli vyššímu legitimnímu cíli, jako je třeba ochrana demokratických principů společnosti a ochrana před závažnými formami trestné činnosti, uvedl Musil. Vyvažování přiměřenosti takového zásahu je úkolem obecných soudů, které odposlechy nařizují.

Novinář v minulosti dospěl k závěru, že policie chtěla prostřednictvím odposlechů zjistit jeho zdroj informací v kauze údajné korupce kolem nákupu obrněných transportérů Pandur. Požádal Útvar pro odhalování organizovaného zločinu o informaci ohledně odposlechu, ale neuspěl. Loni se obrátil na Nejvyšší soud kvůli přezkoumání zákonnosti odposlechů. Soud ale jeho podnět odmítl z procesních důvodů. O sledování svého telefonu měl totiž Kroupa tehdy jen neoficiální informace. Trestní řád předpokládá, že policie, žalobce nebo soud po pravomocném skončení trestního řízení informuje sledovaného člověka o provedených odposleších. Teprve poté začíná běžet lhůta pro podání návrhu k Nejvyššímu soudu.

Kroupa zvolený výklad trestního řádu označil v ústavní stížnosti za formalistický. Vede prý k absurdním situacím. Lidé, kteří informaci o odposlechu nedostanou oficiálně, nemají reálnou možnost domoci se soudního přezkumu zákonnosti odposlechů. Podle ústavních soudů ale Nejvyšší soud postupoval v souladu s trestním řádem. Zákon dává možnost obrátit se na Nejvyšší soud až po skončení trestního řízení a vyrozumění o odposlechu. Tuto možnost může v budoucnu Kroupa znovu využít.

Kroupa požádal Ústavní soud také o zrušení části trestního řádu. Soud mu nevyhověl, ale připustil, že pochybnosti o účinnosti kontroly ze strany Nejvyššího soudu  mohou vyvstat zejména v situacích, kde trestní řízení trvá příliš dlouho. Zákonodárce by měl kritické připomínky zvážit a eventuálně právní úpravu zdokonalit, například stanovit maximální dobu, po kterou lze poskytnutí informace o odposlechu odkládat.

Odmítavé usnesení Nejvyššího soudu vyvolalo mediální pozornost i kvůli pasáži, která naznačuje, že právo na ochranu novinářského zdroje lze v některých výjimečných případech prolomit. Slovy Nejvyššího soudu, ochrana "nemůže být bezbřehá". Jde například o situace, kdy vlivný člověk poskytne žurnalistovi tajnou informaci s cílem zmařit vyšetřování korupce nebo jiné závažné trestné činnosti ve státních strukturách.

"V podobném případě si lze představit, že za účelem odhalení a ztotožnění takové osoby může být v krajním případě prolomeno i novinářovo právo na soukromí," stojí v usnesení. Soudci Nejvyššího soudu ale zdůraznili, že náležitou ochranu musí nadále mít takový zdroj, který novináře informuje na základě poctivé pohnutky. Může to být například člověk, který chce upozornit na snahu zamést určitou kauzu pod koberec kvůli politickému tlaku.