Pošlapaná práva
Ústavní soud: Rath byl ve vazbě moc dlouho. Má nárok na odškodné
02.01.2014 13:05 Aktualizováno 02.01. 15:18
Justice loni při prodlužování vazby porušila základní práva Davida Ratha, bývalého středočeského hejtmana obžalovaného z korupce. Ústavní soud (ÚS) vyhověl dvěma Rathovým stížnostem a zrušil usnesení, jimiž Vrchní soud v Praze loni v červnu a srpnu potvrdil trvání vazby. Otevřela se tak cesta k případnému odškodnění, o kterém ale Rath podle svých slov neuvažuje. Na Rathův trestní proces nemá dnešní nález přímý vliv.
Podle Ratha není podstatná možnost získat odškodnění, ale to, zda se ÚS zabýval údajně zmanipulovanými důkazy v kauze. "Vazba byla rozhodována na podkladě řekněme nepravdivých a zmanipulovaných důkazů, čili spíš mi půjde o to, zda toto bylo nějak řešeno," dodal. Hodnocení konkrétních důkazů je však záležitostí obecných soudů, ÚS se jimi detailně nezabýval. Pokud by Rath nakonec přesto o odškodnění požádal, pohybovalo by se zřejmě v rozmezí 500 až 1500 korun denně pro období od června do listopadu.
Rath už od listopadu ve vazbě není. Strávil tam 1,5 roku, nyní na verdikt čeká na svobodě. Ústavní soudci dosud všechny jeho stížnosti odmítali bez detailního projednání. Poslední dvě stížnosti jako zpravodajové dostali noví členové soudu Kateřina Šimáčková a Ludvík David - a vyhověli jim. Podle Šimáčkové to ale neznamená, že soud nějak změnil názor - svou roli sehrálo především plynutí času. Třetí členka senátu Ivana Janů však zaujala odlišné stanovisko k oběma nálezům. Stížnosti navrhovala odmítnout.
Podle Ratha Vrchní soud v Praze loni při potvrzování vazby porušil jeho práva na osobní svobodu, soudní ochranu a spravedlivý proces. Nepřihlédl prý k argumentaci a návrhům vzneseným obhajobou a řádně nezvážil možnosti nahrazení vazby jiným opatřením.
Odůvodnění obou nálezů je mírně odlišné. Šimáčková v prvním nálezu kritizovala vrchní soud například za to, že při potvrzení vazby nepřípustně argumentoval charakterem Ratha, který však vyvozoval jen ze skutečnosti, že je trestně stíhán. To je v rozporu s principem presumpce neviny, uvedla Šimáčková.
Vrchní soud se podle Šimáčkové nevypořádal ani s tím, jak se na důvodech útěkové vazby podepisovalo plynutí času. Při potvrzení vazby totiž znovu poukazoval na odposlechy z doby před zahájením stíhání, které podle vyšetřovatelů vyvolávaly obavy z Rathova útěku do ciziny. "Oni se prostě stále opírali o ty více než rok staré odposlechy, přitom už měli rok velmi pečlivě zkoumat trestnou činnost obžalovaných, tudíž bychom očekávali mnohem přesvědčivější argumentaci o případných útěkových důvodech," uvedla Šimáčková.
Nález připravený Davidem zdůrazňuje faktor plynutí času, kdy se postupně zpřísňují podmínky pro držení člověka ve vazbě. Po určité době už nestačí pouhý poukaz na hrozbu vysokého trestu. "Delší trvání vazby musí být ospravedlněno dalšími závažnými konkrétními důvody, které vylučují nahrazení vazby jiným opatřením podle trestního řádu," stojí v Davidově nálezu.
Podle Rathova advokáta Romana Jelínka je rozhodnutí ÚS přelomové. Vrchní soud v Praze nechtěl verdikt komentovat. Jeho mluvčí Jan Fořt pouze zopakoval, že tamější senát důvody vazby shledal.
Státní zástupce v Rathově kauze viní skupinu 11 lidí z upravování veřejných zakázek ve Středočeském kraji v letech 2011 a 2012. Týkaly se prý opravy zámku Buštěhrad a gymnázia v Hostivici a modernizace nemocnic. Podmínky obchodních soutěží financovaných z části dotacemi Evropské unie byly údajně "ušité na míru" předem domluvené firmě.
Žalobce označuje za organizátory Kateřinu Pancovou a Petra Kotta, přičemž Rath údajně o všem věděl a dělil se o úplatky. Zbylých osm obžalovaných jsou šéfové a manažeři firem. Rathovi hrozí nejvyšší trest - až 12 let vězení. Obžaloba ho viní z přijetí úplatků v celkové výši 16 milionů korun.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.