Dopady pandemie
Každá česká domácnost přišla kvůli koronaviru v průměru o 13 tisíc korun

Každá česká domácnost v průměru přišla kvůli celostátním opatřením souvisejícím s koronavirem na jaře téměř o 13 tisíc korun. Toto období přineslo více než polovině (57 procent) Čechů buď snížené příjmy nebo zvýšené výdaje, některé domácnosti postihlo obojí. Vyplývá to z průzkumu, který pro vzdělávací neziskový projekt Den finanční gramotnosti a společnost Partners připravila mezi tisícovkou respondentů agentura MindBridge Consulting.

Častěji proti uvedenému průměru finančně dopadl koronavirus na Pražany (67 procent) a z dílčích skupin na podnikatele (72 procent). Nejméně pandemie podle průzkumu finančně zasáhla seniory.

Zvýšené výdaje a zároveň snížené příjmy postihly pětinu Čechů (21 procent), která tratila 32 tisíc Kč. Snížení příjmu se týkalo téměř poloviny (43 procent) domácností. V průměru přišly takto postižené rodiny o 24 tisíc Kč.

"Nejnižší finanční ztráty v oblasti příjmu zaznamenali senioři, část z nich totiž pobírá starobní důchod. Čeští senioři tak patřili mezi nejvíce stabilizovanou část populace," uvedla lektorka projektu Den finanční gramotnosti a finanční poradkyně Partners Lucie Baslová.

Více než třetina domácností musela sáhnout neplánovaně hlouběji do svých kapes a průměrný výdaj za koronavirus pro ně činil téměř 8000 Kč. Polovina těchto domácností uváděla výdaje do 2000 Kč, více než pětinu stála epidemie přes 5000 Kč. Výdaje spojené s koronavirem měli častěji respondenti z Prahy.

Z výsledků průzkumu vyplývá, že tři čtvrtiny lidí vyjdou s měsíčním příjmem tak, že mohou vytvářet i úspory, 22 procent lidí vyjde "taktak" a zbylých šest procent si na měsíční výdaje čas od času musí půjčit nebo spotřebovávat předchozí úspory. Lépe situovaní jsou mladí svobodní lidé a lidé s vysokoškolským vzděláním, které obvykle znamená i vyšší příjem.

Srpnový průzkum ukázal, že domácnosti by při výpadku příjmu se svými naspořenými prostředky vydržely v průměru sedm měsíců, 15 procent déle než rok, 40 procent má rezervy na nejvýše dva měsíce. "Minimální úspora by přitom měla být alespoň tři měsíční příjmy," upozornila Baslová.