Pinocchio roku
Kdo lhal nejvíc? Politické výroky versus nelítostná realita
29.12.2013 05:00 Analýza
Letošní rok v politice byl výživný na silná politická vyjádření i silné omyly. Dotkly se politiků napříč politickým spektrem. Lhali nám záměrně, nebo se prostě ve svém odhadu situace sekli? Připomeňte si zásadní prohlášení, která byla, co se reality týče, naprosto mimo...
"Bulíky" na nos nám jako první pověsil bývalý prezident Václav Klaus hned zkraje roku. "Podstatou každé amnestie je výraz jisté velkorysosti. Je dáním šance vrátit se k normálnímu životu pro ty, kteří pochybili. Je jistým odpuštěním těm, kteří nespáchali žádné velké zločiny či nebyli v posledních letech opakovaně trestáni," prohlásila dřívější hlava státu a otevřela věznice tisícům zločinců. V čem se Klaus prokazatelně "seknul"? Tak třeba v tvrzení, že propuštění vězni nespáchali žádné velké zločiny. Co totiž mnozí nestihli do svého uvěznění, to si vynahradili po amnestii. Jeden z lumpů hned v den svého odchodu z vězení znásilnil dvanáctiletou školačku. Ostatní spáchali jen za prvních pár měsíců více než tisíc trestných činů. Dopad abolice, kdy bylo zastaveno stíhání v několika závažných hospodářských kauzách, netřeba rozebírat.
Nepravdy z Hradu se však odchodem Klause a jeho spolupracovníků šířit nepřestaly. Po nástupu Miloše Zemana jen získaly pikantnější ráz. Po několika záznamech nové hlavy státu, jak padá ze schodů (údajně vinou nevšímavé ochranky a nemocného palce u nohy) nebo se potácí nad korunovačními klenoty (viróza), se životního stylu svého muže zastala první dáma Ivana Zemanová. "Můj manžel nikdy neholdoval alkoholu víc, než je zdrávo. Neprávem se mu přisuzuje nálepka alkoholika," prohlásila. A když i úřednický ministr zdravotnictví Martin Holcát prohlásil, že "šest skleniček vína a tři panáky tvrdého alkoholu denně není žádné extrémní pití", lze s takovými výroky minimálně nesouhlasit.
Nečas: Nerezignuji
Přitlačen k polopravdám byl zkraje léta i bývalý premiér Petr Nečas (ODS), když se mu policejní razií na Úřadě vlády rozpadl kabinet a ohrozil vztah s vrchní ředitelkou kabinetu Janou Nagyovou. "Výzvy, kterými teď budu průběžně oblažován od opozice, abych rezignoval, nevyslyším," prohlásil tehdy rázně, aby pak vzápětí rezignoval. Pochybení své pravé ruky Nagyové, která nechala vojenským zpravodajstvím sledovat Nečasovu manželku Radku, omlouval ve sněmovně zase slovy: "Mohlo dojít k tomu, že kombinací nedorozumění a služební horlivostí bylo postupováno tak, jak být postupováno nemělo."
Konec Nečasovy kariéry však měl svůj neblahý dopad i na celou ODS. Řada rozčarovaných poslanců se nechala v létě zmást slovy předsedkyně Suverenity Jany Bobošíkové, která slibovala projekt s účastí "otce zakladatele" Občanské demokratické strany Václava Klause. "Václav Klaus bude sjednotitelem pravice a jsem také přesvědčená, že bude kandidátem pravice na příštího premiéra," prohlásila Bobošíková v ČT a naznačila, že exprezident se zúčastní již podzimních voleb. Když Klausovi přívrženci opustili ODS s nadějí na angažmá ve straně s větší ambicí uspět, Klaus poslal ze svého institutu vzkaz, že slepenec Hlavu vzhůru podpoří, ale sám s ním nechce nic mít.
Němcová: ODS nebude mít osm procent
Před předčasnými volbami v říjnu si ODS v průzkumech veřejného mínění vůbec nestála dobře. Agentury přisuzovaly občanským demokratům vždy kolem osmi procent voličů. Lídryně voleb ODS Miroslava Němcová si však takový scénář dlouho nechtěla připustit. Ještě v polovině října se v rozhovoru pro časopis TÝDEN dopustila špatného kategorického soudu a prohlásila: "ODS nebude mít osm procent. Tím jsem si stoprocentně jista." Vlastně měla pravdu. ODS získala ve volbách 7,7 procenta hlasů voličů.
Situaci dobře neodhadl ani předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Kromě toho, že své straně sliboval kolem třiceti procent voličů, ohrazoval se i proti koalici s hnutím ANO. "Jsme obecně velice obezřetní k jednorázovým a účelovým projektům spojeným s podnikatelskými aktivitami. Kvůli názorové různorodosti a sestavení kandidátek na poslední chvíli může pan Babiš těžko reprezentovat konzistentní politiku," tvrdil šéf sociální demokracie ještě v září, aby se pak v listopadu na Babišův projekt plně spoléhal a slíbil mu ten nejdůležitější úřad - ministerstvo financí.
Ani šéf hnutí ANO Andrej Babiš netvrdil vždy to, co vzápětí plnil. "Nechceme jít do vlády, já to budu doporučovat výboru a doufám, že se s tím kolegové ztotožní," tvrdil před volbami. Zásadní výhrady měl i k ČSSD. "Neumím si představit při programu ČSSD, že bychom ji podpořili, potřebujeme stabilitu pro investory a nízké daně," dodal předseda ANO, hnutí, které s ČSSD o koalici intenzivně jedná a nedbá přitom ani dalšího prohlášení, které vydalo společně s KDU-ČSL ještě před měsícem: "Do koaliční vlády vstoupí buď obě uskupení, nebo ani jedno z nich." Andrej Babiš teď naopak do lidovců "střílí" a říká, že nejmenší partner by neměl klást největší požadavky.
Hašek: Já tam nebyl
Žádný z politiků to však při svých nepravdách nedotáhl tak daleko, jako bývalý první místopředseda ČSSD Michal Hašek. Toho dokonce média za jeho bájení v přímém přenosu začala zpodobňovat jako Pinocchia. "Já chápu, že čekáte, že má téct krev a mají padat hlavy. Nic takového ode mě nečekejte. (...) Ode mě čekejte spolupráci s panem Bohuslavem Sobotkou, žádnou válku, to není na místě. (...) Nebudu vyzývat pana Sobotku k rezignaci," prohlásil po vyhlášení výsledků voleb. Druhý den vyzval svého předsedu, aby se křesla vzdal. Korunu krále ve lhaní Haškovi přineslo až jeho zapírání tajné schůzky několika členů vedení ČSSD s prezidentem Zemanem v Lánech. "Říkám, že žádná schůzka nebyla a tím utínám veškeré spekulace na toto téma," prohlásil.
Posledním politikem, který na voliče "zapůsobil" svými neplněnými sliby, je poslanec z hnutí ANO Martin Komárek. "Nejsme jako politici, makáme," tvrdil na billboardech před volbami. Po nich vyrazil se svou přítelkyní do Španělska. Co na tom, že se ve sněmovně právě jednalo o rozpočtu.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.