Okolnosti privatizace těžební společnosti OKD bude ve sněmovní vyšetřovací komisi prověřovat například Josef Hájek (ANO), Václav Klaus mladší (ODS), Leo Luzar (KSČM) a Lubomír Zaorálek (ČSSD). Sněmovna obsadila komisi členy v pátek podle nominací jednotlivých poslaneckých klubů. Ještě bude muset zvolit předsedu, bez něhož komise nemůže zahájit činnost. Volba by se mohla uskutečnit v úterý.
Za Piráty, kteří vznik komise podnítili, bude privatizaci černouhelné firmy zkoumat Lukáš Černohorský. Piráti už oznámili, že bude jejich kandidátem na předsedu. Za SPD v komisi zasedne Lubomír Volný, za KDU-ČSL Pavla Golasowská, za TOP 09 Dominik Feri a za STAN Petr Pávek.
Vyšetřovací komisi Sněmovna založila v úterý, výsledky by měla dát plénu do deseti měsíců, tedy na podzim příštího roku. Členové komise prověří podle zadání převod státních akcií OKD do vlastnictví jiných osob, zejména prodej minoritního podílu v roce 2004. Za něj bývá kritizován tehdejší ministr financí a premiér minulé koaliční vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Před soudem stojí znalec, který tehdy vypracoval pro vládu posudek ceny, a dva bývalí manažeři Fondu národního majetku.
Komise se ale zaměří také na snížení základního jmění černouhelné společnosti ve druhé polovině 90. let, kterým stát přišel o možnost firmu kontrolovat. Předmětem zkoumání bude také plnění závazků nabyvatelem akcií ze smlouvy z roku 2004 a příčiny úpadku OKD a odpovědnosti státních úřadů a osob.
Minoritní podíl v OKD získala za 4,1 miliardy korun skupina Karbon Invest, která už část akcií držela. Podle státního zástupce byla tehdejší cena státního podílu nejméně 9,8 miliardy, při prodeji škoda přes 5,7 miliardy korun. Podnikatelé Viktor Koláček a Petr Otava, kterým Karbon Invest patřil, prodali OKD po dvou měsících investiční skupině RPG Industries vedené Zdeňkem Bakalou. Tehdejší prodejní cena firmy se podle různých zdrojů pohybovala od devíti do 12 miliard korun.
V minulém volební období sněmovna zřízení vyšetřovací komise k OKD odmítla. Letos v březnu se ale usnesla na tom, že privatizace firmy byla pro stát nevýhodná ekonomicky i sociálně.
