Prezident Václav Klaus uvažoval o tom, že kvůli ratifikaci lisabonské smlouvy odstoupí z úřadu. Řekl to při diskusi se studenty na pražské právnické fakultě. Krok prý neučinil kvůli tomu, že zásadní obrat ve fungování nynější Evropské unie znamenala už maastrichtská smlouva, která platí od roku 1993.
Klaus řekl, že o abdikaci "samozřejmě uvažoval", kladl si "pro a proti". Přiznám se, že v různých chvílích, po různých výrocích jsem k tomu neměl daleko, podotkl prezident. Zvítězilo to, že jakkoli prý pokládá lisabonskou smlouvu za závažnou, daleko zásadnější "přesmyčka a výhybka" nastala v nynější Evropské unii už maastrichtskou smlouvou.
K TÉMATU: Klaus Lisabon podepsal. A napadl Ústavní soud
Klaus se vyjádřil k Lisabonu: zůstane Česko svrchované?
"To bylo to základní přehození výhybky," řekl Klaus. Připomněl, že Česko tehdy nebylo členem unie a mělo své starosti s transformací. Zásadní zvrat v EU, tedy maastrichtská smlouva, se navíc připravoval už ve druhé polovině 80. let, uvedl prezident. Kdyby se prý chtěl někam vracet, bylo by to před maastrichtskou smlouvu.
Další smlouvy Evropské unie byly podle Klause jen malými kroky. Potom se podle něho "tvůrcům novodobé doby" zdálo, že je možné udělat větší krok, a vznikla evropská ústava později přejmenovaná na lisabonskou smlouvu. "Myslím, že to není tak, že poslední bitva vzplála. Myslím, že budou ještě další a možná stojí za to mít šanci se jich účastnit," dodal Klaus.
Klaus patří mezi nejhlasitější kritiky lisabonské smlouvy k reformě EU. Podle něho se v unii sníží kvůli ní demokracie. Stoupenci ujednání zase hovoří v souvislosti se smlouvou například o větší akceschopnosti unie.
Česko ratifikovalo smlouvu jako poslední ze zemí sedmadvacítky. Klaus ji podepsal až potom, co vláda vyjednala v Evropské unii výjimku z evropské listiny práv, kterou požadoval. Čekal rovněž na verdikt Ústavního soudu, který hodnotil na žádost skupiny senátorů hlavně z ODS soulad lisabonské smlouvy s českou ústavou.
Foto: ČTK
