
Klaus v krátkém projevu zdůraznil, že hrdinství lidí, kteří se v Praze postavili nacistům, nijak nesnižuje to, že povstání přišlo až na samém sklonku války. Při zpětném pohledu by se podle prezidenta někomu mohlo zdát, že se Pražané chopili zbraní, až když už téměř o nic nešlo.
PSALI JSME: Klaus zahájil výstavu o "kamenném Masarykovi"
"Není to tak. Dát v sázku svůj život, a padlých a zraněných nebylo málo, v posledních dnech a hodinách války, bylo obdivuhodné," řekl Klaus. Pražané se podle něj spontánně totalitní moci postavili, i když věděli, že se už blíží její konec a mohli na něj "v klidu počkat".

"Když se tam před naším domem začala stavět barikáda a všichni nosili dlažební kostky, tak čtyřleté dítě nemohlo dělat nic jiného, než si také stoupnout do té řady a pokoušet se ty kostky podávat dál," popsal svou účast v Pražském povstání prezident.
Povstáním, které v hlavním městě začalo 5. května 1945, vyvrcholily nepokoje, jež propukly na sklonku druhé světové války na mnoha místech tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava. Do bojů v Praze se první květnový týden zapojilo asi 30 000 lidí, 1698 jich zahynulo.
Při bojích o budovu rozhlasu padlo 90 jeho pracovníků, českých policistů a dalších povstalců. Praha byla sovětskou armádou definitivně obsazena 9. května jako jedno z posledních hlavních měst Evropy.
Foto: Robert Sedmík