Vězni na svobodě
Klausova amnestie ušetřila státní kase miliardy ročně
02.01.2013 17:00 Původní zpráva
Amnestie prezidenta Václava Klause bude znamenat i výraznou finanční úsporu. Podle hrubých propočtů by jejich propuštění mohlo státní kase ušetřit přes dvě miliardy korun ročně. Náměstek ministra spravedlnosti Daniel Volák se však zpřesnění výpočtu zatím brání. Prosté vynásobení denních nákladů na jednoho vězně podle něj pokulhává. Není třeba zřejmé, zda ubude vězeňských strážců, nebo zda jak se přesně projeví spotřeba vody a elektrické energie.
Podle ročenky vězeňské služby stál v roce 2011 jeden tuzemský vězeň státní kasu mezi 900 až 1200 korunami denně. Do této částky byly započítány náklady na platy bachařů, ošacení, nebo stravu odsouzených. Stále větší položkou byly i energie. Nedostatek peněz v rozpočtu se mimo jiné projevoval i tím, že sprchování teplou vodou bylo omezeno na jednou týdně.
Současný krok prezidenta Václava Klause, kterým hlava státu posílá domů skoro třetinu všech vězňů, může napjatému vězeňskému rozpočtu výrazně ulehčit. Do vězení navíc nezamíří celá řada dalších odsouzených, kteří by pobyt v zamřížované cele hrozil. "Samozřejmě, že tenhle krok velmi pomůže řešit neustále se zvyšující problémy s výdaji na vězně, ale i s přeplněností jednotlivých zařízení," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ náměstek ministra spravedlnosti Daniel Volák, který spolu s kolegy už před rokem upozorňoval na tom, že by amnestie mohla kritickou situaci pomoct vyřešit.
K samotnému výpočtu, tedy k ušetření více než dvou miliard korun, se však Volák staví kriticky. "Není třeba zřejmé, zda ubyde vězeňských strážců, nebo zda jak se přesně projeví spotřeba vody a elektrické energie. To se teprve ukáže," doplnil náměstek.
Anketa:
Prezident Klaus vyhlásil amnestii, věznice kvůli tomu opustilo přes šest tisíc odsouzených, trestu unikli i pachatelé závažných ekonomických kauz. Souhlasíte s prezidentovým krokem?
-
Ano. 14 %
-
Ne. 78 %
-
Je mi to jedno. 8 %
Propuštění některých vězňů může paradoxně pomoci těm, kteří i po ní budou muset svůj trest dále odpykávat. České i moravské věznice byly totiž totálně přeplněné. Ještě vloni muselo vedení ministerstva vnitra a vězeňské služby pracně vymýšlet, kam mezi 23 tisíc odsouzených vměstná nově příchozí, které za katr posílali tuzemské soudy. Na cely se tak mnohde předělávaly bývalé sklady či kanceláře. Podle mezinárodních závazků totiž nesmí na jednoho vězně vycházet prostor menší než tři metry čtvereční.
Amnestie se sice ve většině případů týká jenom lehčích trestných činů, jejichž pachatelé byli umístěni v nejlehčích typech věznic. Zatímco z Kynšperka nad Ohří tak odejde na svobodu asi 456 osob, na Mírově se Klausova amnestie bude týkat zhruba 17 lidí. Předělat některé lehčí věznice na typy pro ostřejší režim zase není úplně snadné a vyžaduje často stavební úpravy, tudíž investice. Přesto může Klausův krok zapadat do nové strategie, kterou ministerstvo spravedlnosti chystá.
Ze čtyř typů věznic (nyní jsou rozlišené na skupiny A až D. Výkon trestu s dohledem (A), s dozorem (B), s ostrahou (C) a zvýšenou ostrahou (D)) by se v budoucnu měly stát pouze dva druhy.
"Velké rozlišení věznic pro výkon trestu působí i logistické problémy. V připomínkovém řízení je návrh zákona, který by stávající věznice redukoval pouze do dvou typů," podotkl Volák.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.