Ústavní soud
Klausův adept na ústavního soudce narazil. Kvůli výroku pro Týden

Umělecká skupina Pode Bal vyvěsila na protest proti kandidatuře předsedy pražského městského soudu Jana Sváčka na ústavního soudce v Centru současného umění DOX jeho obří portrét. Na billboard zároveň umístila text, který připomíná Sváčkovu komunistickou minulost. Členové skupiny považují možnost, že by se bývalý komunistický soudce dostal do Ústavního soudu, za nemorální. A nejsou sami. Sváčka ve funkci ústavního soudce nechtějí ani senátoři. Naštval je mimo jiné i tím, že serveru TÝDEN.CZ lhal o kamarádství s šedou eminencí pražské politické scény Tomášem Hrdličkou. V levicové horní komoře parlamentu, která o Janu Sváčkovi bude v plénu hlasovat za týden, tak zřejmě ztratil veškeré šance.

Sváčka nominoval na ústavního soudce prezident Václav Klaus. Nahradit má místopředsedkyni soudu Elišku Wagnerovou, které v březnu končí mandát. Proti soudcově jmenování se však již vyslovily senátní výbor pro lidská práva a ústavně-právní výbor. Senát jako celek má o kandidatuře rozhodnout 8. února. Minimálně do té doby bude také Sváčkův portrét na fasádě DOXu viset. Zda tam zůstane i poté, není podle mluvčí galerie Michaely Šilpochové jasné.

"Akce navazuje na naší výstavu Malík Urvi (čti Malý kurvy), která byla o soudcích a státních zástupcích, kteří se zapletli s komunistickým režimem. V tomto případě se snažíme jakousi občanskou aktivitou pokračovat v tom, co jsme začali," uvedl člen skupiny Pode Bal Petr Motyča. Podle umělce měl Sváček před rokem 1989 z pozice náměstka obvodního soudu na starosti také postihovat odpůrce totalitního režimu za demonstrace nebo šíření nezávislé literatury.

Sváček ČTK řekl, že jeho předchozí práci prověřovali již při jeho jmenování předsedou obvodního soudu v roce 1990 a předsedou městského soudu v roce 1999. "V případě jakýchkoli pochybností by k uvedeným jmenováním nedošlo. Motivaci těch, kteří mě lživě obviňují, neznám, proto se k ní nemohu vyjádřit," uvedl. Dodal, že ani netuší, odkud skupina informace o jeho údajné minulosti vzala.

S pražským "kmotrem" Tomášem Hrdličkou si tykal

Skupina poukázala také na Sváčkovy současné kontakty. Na ta se předsedy městského soudu ptal před hlasování v senátním výboru i místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier. Dotazoval se například na jeho vztah s pražským podnikatelem Tomášem Hrdličkou nebo advokátem a exministrem spravedlnosti Pavlem Němcem. Poukazoval i na jeho členství Lions clubu, jehož zakladatelem byl lékař Jaroslav Barták, který je stíhán za sexuální napadání svých asistentek.

Sváček namítl, že se setkává s řadou lidí, nemá to ale vliv na jeho soudcovské rozhodování. Uvedl, že s Hrdličkou se seznámil jako s místostarostou Prahy 10 kvůli služebním bytům pro soudce, v kontaktu s ním už ale není. Přiznal, že si tykali, i když to předtím v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ popřel. Sváček také řekl, že členství v Lions clubu po několika měsících ukončil.

Sváčkovi k podpoře většiny ve výboru nepomohlo ani to, že se postavil proti zneužívání stavu legislativní nouze většinou vládnoucí ve sněmovně nebo že se vyslovil pro umožnění co nejširšího přístupu ke zdravotnictví a ke vzdělání v souvislosti s regulačními poplatky a školným na vysokých školách.

"Pan doktor Sváček na některé věci odpovídal vyhýbavě," poznamenal k soudcově vystoupení Dienstbier. Podle něj měl Sváček "zcela otevřeně vyložit své názory na zásadní ústavně-právní otázky".

Jaroslav Kubera z ODS se ale domnívá, že nezvolení Sváčka má jiný motiv. Podle něj se ČSSD rozhodla nezvolit prezidentovi Václavu Klausovi už žádného kandidáta na ústavního soudce. Sváček by podle něj obohatil Ústavní soud o neakademický, praktický pohled.

Klaus ho chce za Wagnerovou

Sváček by měl podle Klause v týmu ústavních soudců nahradit místopředsedkyni soudu Elišku Wagnerovou, jíž v březnu končí mandát. Ústavní soudce jmenuje prezident se souhlasem Senátu na dobu deseti let. Letos v červnu skončí mandát ještě soudci Františku Duchoňovi, příští rok hned osmi soudcům - včetně předsedy soudu Pavla Rychetského.

Na Ústavní soud jako garanta ústavnosti se mohou za určitých podmínek obracet skupiny zákonodárců, prezident, ale také občané. Ústavní soudci mohou mimo jiné rozhodnout o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, pokud dospějí k závěru, že jsou v rozporu s ústavním pořádkem. Rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny soudy i státní orgány. 

Skupina Pode Bal společenské dění v České republice komentovala již koncem 90. let prostřednictvím plakátů mířících proti extremistickým stranám či plakátů připomínajících třicáté výročí sovětské okupace Československa. Do povědomí širší veřejnosti se skupina dostala výstavou Malík Urvi v roce 2000, kdy vystavila 36 portrétů lidí, kteří i přes svoji komunistickou minulost zastávali významné veřejné posty.
V roce 2010 pak připravila skupina pokračování výstavy. Představila 31 portrétů soudců a státních zástupců, kteří se údajně angažovali v politických procesech minulého režimu.