Ničivé povodně pustošily Moravu, tak jako před třinácti lety. Že za to nemůže ani sopka, a tentokrát ani globální oteplování, vysvětloval klimatolog Jan Pretel v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ.
Květen je letos enormně deštivý, nejinak tomu má být v červnu. Nemohla by za tím přeci jen být islandská sopka?
Paní Honsová to kdysi někde pustila do éteru, já jsem ale vůči tomu velmi, velmi skeptický. Ona vůbec není fyzikální meteorolog. Sice zjednodušeně platí, že pro to, aby vznikly srážky, potřebuji vlhko a kondenzační jádra, a sopka mi je samozřejmě dodá. Naoko to tedy vypadá velmi líbivě - sopka dodá jádra, bude pršet. Ale zase tak jednoduché to není, protože zvýšená četnost toho prachového aerosolu v Evropě nebo tady v našich končinách zaznamenána není. Takže já bych to do souvislosti velmi nerad dával.
Ale zatím to paní Honsové vychází...
Ono jí to vychází, což mne upřímně řečeno mrzí, ale statistiku z toho udělat nemůžete, protože sopka vám takhle často extrémně nebouchne. Při poslední podobné sopečné aktivitě v roce 1991 se sice globálně dva roky po sobě zvýšila průměrná teplota, ale na srážkovém režimu se zásadního nezměnilo. Takže z fyzikálního hlediska tam souvislost nebude.
ČTĚTE TAKÉ: Voda v Polsku klesá, Varšava ale čeká povodňovou vlnu
Jsou z vašeho pohledu povodně na severní Moravě nějak výjimečné?
Výjimečné nejsou, každá povodeň je povodní proto, že na malou plochu spadne více srážek, než ta krajina stačí zadržet. Letošní povodeň, stejně jako ta z roku 1997, byla dána frontální oblačností. Víc dní pršelo nonstop, kdy na území spadlo kolem tří set milimetrů srážek, před těmi třinácti lety to byl dvojnásobek.
Loni v červnu byly záplavy na Novojičínsku. Dají se časté povodně přičítat globálnímu oteplování?
Tam to vloni v červnu bylo způsobené přívalovými srážkami, vznikaly povodňové vlny, bleskové povodně. Během hodiny spadlo na velmi malé území třeba padesát až sedmdesát milimetrů srážek, na malých povodích vznikla vlna a stalo se to, co se stalo. Zatímco u těch loňských povodní souvislost s celkovou změnou klimatického systému lze vidět, protože její základní součást pro naší oblast je větší četnost přívalových dešťů, v případě těch letošních povodní určitě ne. Už i proto, že ta frontální situace přicházela od jihu, zatímco před těmi třinácti lety to bylo převážně od západu. A v obou případech se to zastavilo na téměř stejném území.
ČTĚTE TAKÉ: Troubky: vodě bránila jen hráz z hnoje, obec 13 let spí
Povodně: velká voda očima amatérských kameramanů
Máme se tedy připravit na čím dál častější "bleskové" povodně po přívalových deštích?
To určitě ano, právě v tom jsou vidět ty změny klimatu, protože ty extrémní lijáky se opakují každý rok i několikrát, samozřejmě ne vždy na stejném území, protože nikdy nevíte, kde ta silná přeháňka vypadne. Při těch loňských povodních jsem byl na Lysé hoře a tam mrholilo, a volali mi novináři, co říkám na záplavy, a já jsem byl jen třicet kilometrů od Novojičínska, a vůbec jsem netušil, že něco takového je. To vám vypadne vždycky někde jinde.
V případě letošních povodní to byla tedy spíše shoda nepříznivých okolností?
Ano, je to taková souhra okolností vycházející z konkrétní situace nad střední Evropou. Ty frontální systémy se většinou nezastaví na jižní Moravě, protože tam je rovina a tam se nemá za co zastavit - a o Pálavské vrchy rozhodně ne -, v Polabí taky ne, naopak se zastaví a vyprší v kopcovitém terénu, což jsou tady Jeseníky a Beskydy. A když se podíváme na povodně v Čechách z roku 2002, tak tam se to zase zastavilo na Šumavě.
Foto: Petra Mášová, Lucie Pařízková
