Spoluzakládal Občanské fórum. A mimo jiné právě on navrhl v listopadu 1989 Václava Havla na prezidenta. Dnes je hudebník a expolitik Michael Kocáb rozezlen: "Míříme tam, kde už jsme jednou byli."
Anketa:
Od událostí listopadu 1989 uplynulo 25 let. Jste spokojeni s tím, jak se společnost v Česku za tu dobu změnila?
Z výzkumu, který si nechal vypracovat časopis TÝDEN k výročí pětadvaceti let svobody, vyplývá, že 43 procent Čechů vnímá 17. listopad pouze jako den volna a jeho podstatu si ani neuvědomuje. Co vy na to?
Tomu se mohu jenom zasmát. Jestli je to pro někoho jenom den volna, lze snad říct pouze jednu věc: nemůžete něco nějak vnímat, když o tom nic nevíte. Když neznáte dějiny, nedokážete si tuto událost zasadit do souvislostí a je to pro vás logicky pouhý den volna. Pokud by se dobře vyučoval dějepis a lidé se dějinám věnovali, věděli by, že to byl po založení Československa druhý nejvýznamnější politický převrat, který jsme si navíc vytvořili my Češi sami. Otočka o rovných 180 stupňů.
Jak vnímáte narážky, že byl tenhle převrat řízen stranou?
A odkud? Rusové určitě zájem o rozpad ruského impéria neměli, naši bolševici, kteří jim podléhali, byli nuceni zachovat status quo. Představa, že by se z této strany takhle obrovský politický převrat režíroval, je nesmyslná a za těch pětadvacet let se neobjevil ani jeden relevantní argument.
Pětasedmdesát procent Čechů je toho názoru, že by se už neměly řešit události polistopadového vývoje - chování politiků, privatizace. Souhlasíte s nimi?
To je asi jediná věc, se kterou bych souhlasil. Proti celému klenutí našich dějin od roku 1918 je to jakási prkotina. Problémy po roce 1989 jsou velmi podobné těm, které tady byly po založení první republiky. Ať si nikdo nedělá iluze, že tehdy nedocházelo k permanentním šarvátkám. Když si čtete některé prvorepublikové poslanecké projevy, máte pocit, jako by to říkal někdo v současném parlamentu. Porodním bolestem obnovené demokracie jsme se nemohli vyhnout. Stejné to měli masarykovci a nemyslím si, že je nutné to nějak zvlášť řešit.
Uvědomit bychom si ale měli, že jsme dosáhli určitého stupně stability, kterého si musíme vážit a nerozviklávat ho. Což dělá prezident Zeman. Jakkoli ho mám osobně docela rád, je podle mě pro náš stát bezpečnostním rizikem. Tak vnímám jeho poslední kroky. Jeho přitakávání Rusku. Vystupuje, jako kdyby byl Putinův nejbližší spolupracovník. A celý vztah k Číně? Naprosto nepřijatelné. Zeman podráží a likviduje dlouhodobou politiku, která upřednostňovala nebo stavěla lidská práva vedle ekonomických vztahů.
Celý rozhovor s Michaelem Kocábem a také téma Češi 25 let po revoluci čtěte v novém vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 10. listopadu 2014.
