Premiér Topolánek sice sází na protikomunistickou rétoriku a tváří se, že chce napravovat prohřešky minulosti, ale pro lidi, kterým komunistický režim znemožnil studium na vysoké škole, vyznívají jeho slova naprázdno. Vláda jim od začátku volebního období slibuje odškodnění za křivdy napáchané komunisty. Žádný z ministrů ale zatím zákon, který by to umožnil, nesepsal.
Zdeněk Boháč se chtěl stát lékařem. Jenže komunistický režim mu to znemožnil. V roce 1949 musel se studiem medicíny stejně jako desítky dalších skončit. Neměl kádrový posudek, jaký požadovali komunističtí předáci. V únoru 1948 se totiž zúčastnil pochodu vysokoškolských studentů na Hrad. Průvod měl podpořit tehdejšího prezidenta Edvarda Beneše v době nastupující diktatury proletariátu.
Falešné naděje
Poslední naděje Boháčovi svitla v polovině padesátých let. Tehdy stanul před komisí, která mohla dát zelenou jeho návratu mezi mediky. "Rozhodoval o mě topič a uklízečka. Návrat do školy mi ale nepovolili," popisuje křivdy páchané komunisty Boháč z Pražského akademického klubu 48, který sdružuje režimem poškozené vysokoškoláky. Nápravy se dodnes nedočkal.
Zákaz studia poznamenal hluboce celý Boháčův život: mohl přisluhovat v nemocnici jen na podřadných funkcích a důsledky zvůle komunistického režimu pociťuje také ve stáří. "Celoživotně špatně placená profese se odráží také na výši mého důchodu," stěžuje si. Z neutěšené situace by jemu - a spolu ním dalším stovkám lidí - mohl pomoci zákon, jenž by nařídil studenty odškodnit. Jenže takový zákon stále není. Kabinet Mirka Topolánka jej nedokázal za dva roky svého fungování předložit.
Ministři zaspali
Lidé z Pražského akademického klubu 48 přitom s několika ministry Topolánkovy vlády o zákoně jednali. A ze schůzek nabyli dojmu, že vláda již na zákoně pracuje. "Podle mých informací už je zákon připraven, zbývá, aby to podepsal premiér Topolánek," říká Boháč.
Jenže ve vládním materiále, který má on-line deník TÝDEN.CZ k dispozici, stojí něco jiného: "Poté, co se na jaře tohoto roku začali zástupci Pražského akademického klubu 48 zajímat o to, v jaké fázi je příprava návrhu, vyšlo najevo, že se žádný člen vlády této věci neujal. Pokud by návrh příslušného právního předpisu nebyl vůbec připraven, mohla by tato skutečnost navenek působit jako nezájem vlády," píše ve zprávě.
Vyjádření mluvčí vlády Jany Bartošové se on-line deníku TÝDEN.CZ nepodařilo získat.
Svoboda, zastánce slabých
Smazat stopy nečinnosti chce nyní lidovecký ministr Cyril Svoboda. Do vlády posílá návrh, aby premiér úkol některému z ministrů přidělil. "Vláda bude muset autoritativně rozhodnout, jaká bude míra onoho odškodnění," říká Svoboda. Sám bude usilovat o to, aby kabinet kývl alespoň na odškodnění těch, kteří museli školy opustit v padesátých letech. Ministři si úkol, kdo návrh zákona sepíše, rozlosují v září.
Osudy zákona v parlamentu |
O odškodnění pro studenty už poslanci jednali v minulosti dvakrát. Ani v jednom případě však sněmovnou návrh neprošel. Ruku pro něj odmítli zvednout komunisté a část sociálních demokratů. |
Otálení vlády se sdružení bývalých vysokoškoláků nezamlouvá. "Jsme jedinou skupinou, která se nedočkala žádného odškodnění. Všichni jsme přitom už v pokročilém věku. Spousta z nás se tak odškodnění vůbec nemusí dočkat," uzavírá Boháč.
Foto: Petra Mášová, Robert Sedmík