Na rodném domě Milady Horákové na pražských Vinohradech je od úterka k vidění pamětní deska připomínající památku političky, kterou popravili komunisté. Odhalili ji zástupci Klubu dr. Milady Horákové a Prahy 2. Horákovou, kterou komunistický režim po vykonstruovaném procesu popravil v roce 1950, v Praze připomíná také pamětní deska na Smíchově nebo památník v zahradě Ztracenka na Albertově.
Nová deska se nachází na činžovním domě na rohu Rumunské a Bělehradské ulice, kde Horáková vyrůstala. "Milada Horáková se tady narodila a její rodina zde prožila jak chvíle radostné, tak tragické," řekl místopředseda Klubu dr. Milady Horákové a ředitel Gymnázia Milady Horákové Filip Novák. Ocenil podporu vedení Prahy 2 a majitelů domu.
Starostka Prahy 2 Alexandra Udženija (ODS) připomněla ideály popravené političky, kterými podle ní byla svoboda, pravda a demokracie. "Když půjdeme kolem desky, měli bychom si připomenout, za co bojovala," řekla. Odhalení desky se zúčastnila také bývalá starostka druhé městské části a ministryně obrany Jana Černochová (ODS), senátorka Miroslava Němcová (ODS) nebo pražská radní Hana Kordová Marvanová (bezp. za STAN).
Popravenou političku už v metropoli od roku 1992 připomíná mramorová deska na domě na Smíchově, kde bydlela od roku 1935. Klub dr. Milady Horákové rovněž v roce 2018 odhalil památník v zahradě Ztracenka na Novém Městě, který připomíná oběti nacistického a komunistického režimu symbolizované právě osobností Horákové. V roce 2010 byl před smíchovským kostelem Českobratrské církve evangelické odhalen také památník vytvořený sochařem Olbramem Zoubkem.
Horáková se stala symbolem politických procesů v komunistickém Československu. Obvinění ze "záškodnického spiknutí proti republice" spolu s ní čelilo v roce 1950 dalších 12 lidí, vesměs představitelů nekomunistických stran. Podobných procesů sice byla tehdy řada, tento byl výjimečný rozsahem, výší trestu, ale i tím, že byl poprvé inscenován podle scénáře uplatňovaného ve 30. letech v Sovětském svazu.
