Byznys s chudobou
Konec doplatku na bydlení. Marksová chce dávku zrušit
23.11.2016 20:10 Původní zpráva
Více než sedmdesát tisíc rodin postupně přijde o doplatek na bydlení. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce tuto dávku zrušit. Důvod? Prý podporuje byznys s chudobou. Místo toho mají vzniknout sociální byty, na něž však řada obcí nemá peníze.
Doplatek je kritizován především proto, že napomáhá vzniku chudinských ghett, například v takzvaných ubytovnách. V nich žijí lidé, kteří mají kvůli nízkým příjmům, většímu počtu dětí nebo etnickému původu problém sehnat normální bydlení. Majitelé ubytoven nebo bytů pak na sociálních dávkách od svých nájemníků rýžují velké peníze.
Podle ministerstva navíc současný systém dávek poškozuje trh s byty. "Dochází (kvůli němu) rovněž k růstu cen nájemného určeného pro sociálně znevýhodněné skupiny a k přeplácení nad rámec tržní či reálné hodnoty bydlení," odůvodňuje plánovaný návrh zákona o sociálním bydlení ministerstvo.
Doplatek ovšem pobírají - a to i podle ministerského materiálu - nejen lidé žijící na ubytovnách, ale i běžní senioři či handicapovaní bydlící v běžných bytech. Přijdou o peníze, které jim podstatně zlepšují příjmy. To je i příklad paní Kateřiny ze severních Čech. "Když zaplatím účty spojené s bydlením, zůstanou mi z důchodu necelé dvě tisícovky," říká osaměle žijící důchodkyně. Proti případnému zrušení této dávky se ozývají námitky. "Opatření postihne lidi, kteří mají nízké příjmy," míní například předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása.
Sociální byty
Jak má plán probíhat v praxi? Naposledy by se podle návrhu měla dávka vyplácet v roce 2020. Ti, kteří ji v současnosti pobírají, o ni nepřijdou, ale poté už jim přiznána nebude. Ministerstvo chce tento krok nahradit systémem sociálních bytů, kam by se měli postupně lidé v nouzi stěhovat. Byty však zatím neexistují v dostatečném množství.
V novém konceptu sociálních bytů by mělo být nájemné nižší než na běžném trhu. Všichni sice přiznávají, že je zákon nutný, ale spory panují ohledně toho, kdo všechno na ně bude mít nárok.
Ministerstvo okruh těchto lidí vymezilo tak, že musejí mít výdaje na bydlení vyšší než 40 procent příjmů. Jejich zbývající příjmy po zaplacení nájmu nesmějí přesahovat 1,6násobek životního minima. Takových lidí je asi 353 tisíc. Úřad ministryně Michaely Marksové (ČSSD) odhaduje, že zájem o sociální byt bude mít asi 130 tisíc lidí.
Podle části především pravicových politiků je to však moc, a ne všichni si zaslouží bydlet ve státním či obecním sociálním bytě. Naopak velká část neziskových organizací tlačí na to, aby osob zařazených do kategorie "v bytové nouzi" bylo podstatně více. Do boje se zapojují i města a obce. Právě ony totiž budou muset sociální byty zajistit. Některé z nich však už část svého bytového fondu prodaly a do koupě, pronájmu nebo výstavby by musely investovat velké peníze. Podle propočtů, které zveřejnila Hospodářská komora ČR, budou muset pořídit až dvacet tisíc nových bytů.
Větší přísnost
Kromě doplatku na bydlení existuje ještě takzvaný příspěvek na bydlení. Jeho vyplácení má být podle plánu ministerstva zpřísněno. Mimo jiné se bude zkoumat, zda příjemci dávky pracují nebo alespoň práci hledají.
Omezení bylo kritizováno na nedávném semináři v Poslanecké sněmovně. Na příspěvek budou nově mít nárok pouze domácnosti, jejichž příjmy dosahují po zaplacení nájmu - v závislosti na počtu jejich členů - maximálně 1,5násobku životního minima. To bude znamenat, že právo na příspěvek ztratí až 32 tisíc rodin. Podle kritiků to však bude znamenat, že o dávku přijdou třeba rodiny zdravotních sester, jejichž příjmy sice výše uvedenou podmínku překračují, ale nijak výrazně.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.