Pokud by se americký Kongres nakonec rozhodl seškrtat výdaje na umístění protiraketových střel v Polsku, ztratila by smysl i výstavba radaru v České republice. Razantní škrty v prostředcích určených na polskou základnu proto nedávají smysl, míní předseda branného výboru sněmovny Jan Vidím (ODS).
"Protože jsou to z věcného hlediska spojité nádoby, tak to rozhodnutí pro mě trochu postrádá logiku, když dávají peníze na radar a dramaticky seškrtají peníze na silo antiraket. To mi hlava nebere," řekl poslanec. Radar, který má být umístěn v Česku, podle něj nemá samostatnou funkci jako takzvaný sledovací radar. Jeho účelem má být právě navést antiraketu na nepřátelskou balistickou střelu, řekl Vidím.
Zároveň ale zdůraznil, že o financích na protiraketový projekt zatím rozhodla jen jedna komora Kongresu, a škrty proto nejsou definitivní. "Předpokládám, že k tomu ještě bude diskuse v Senátu, a uvidíme, jak se to vyvine," řekl.
Sněmovna reprezentantů v neděli odebrala 139 milionů dolarů (2,8 miliardy korun) z 310 milionů, jež vláda prezidenta George Bushe požadovala na přípravné práce na protiraketových projektech v Evropě. Fondy pro radarový systém v Česku sice členové dolní komory Kongresu schválili, chybí ale finance pro přípravu umístění raket v Polsku. Skutečnost, že výstavba radaru bez antiraket v Polsku nemá smysl, potvrdil v rozhovoru pro deník Právo i vládní mluvčí Tomáš Klvaňa. Odmítl ale interpretaci, že by rozhodnutí dolní komory Kongresu přímo znamenalo, že na polskou část projektu nebudou peníze.
Také budoucí náměstek generálního tajemníka NATO Jiří Šedivý si myslí, že nejde o zamítnutí prostředků přímo na polskou část projektu. "Podle mého názoru jde pouze o určité rozfázování těch výdajů. Schválení té další investice, té polské části, bude záviset na výsledcích politických jednání mezi Polskem a Spojenými státy a Českou republikou a Spojenými státy," řekl.
Rozhodnutí americké Sněmovny reprezentantů vzbudilo rozpaky nejen u Vidíma, ale i některých dalších českých poslanců, kteří radar podporují. "Z politického hlediska to asi není nejšťastnější. Na jedné straně se výrazně lobbuje za ten systém, a na druhé straně došlo ke krokům, že se škrtá," řekl poslanec Miroslav Svoboda (ČSSD), který se s protiraketovým radarem seznámil při parlamentní cestě na Marshallovy ostrovy.
Rozhodnutí amerických zákonodárců ale podle Svobody výstavbu polské základny ve skutečnosti příliš neohrožuje. Podobně jako Vidím upozornil na to, že prostředky na radar budou potřeba až v příštích letech. Americká protiraketová agentura (MDA) má navíc podle něj roční rozpočet zhruba čtyři miliardy dolarů, a může proto projekt financovat z vnitřních zdrojů. Na rozdíl od Vidíma se Svoboda domnívá, že radar v Česku by mohl mít smysl i bez polských antiraket, protože by rozšířil síť protiraketových radarů USA.
Ilustrační foto: Jan Zatorsky
