Od října se musejí chodit vytipovaní nezaměstnaní hlásit několikrát měsíčně na poštu. Cílem opatření je ztížit podmínky pro práci na černo. Na kontroly chodí přes 17 tisíc lidí, za první dva měsíce kontrol se každý dostavil na poštu v průměru pětkrát. Osm stovek nezaměstnaných se nedostavilo, teď jim hrozí, že přijdou o dávky za 13 milionů korun.
Vedle podpory v nezaměstnanosti a ostatních dávek si někteří "šikovní" nezaměstnaní domluví nějaký ten melouch. Tedy práci beze smlouvy, o které úřady nevědí a dávky dál vyplácejí. Proto ministerstvo práce a sociálních věcí vyrazilo do boje s nelegálním zaměstnáváním. Jedním z nástrojů, které mají s potíráním práce na černo pomoci, jsou i povinné kontroly vytipovaných nezaměstnaných na úřadu práce.
"Uchazeč o zaměstnání hlášený v evidenci na úřadu práce předem neví, kdy bude pozván na další schůzku, což mu ztěžuje případnou domluvu se zaměstnavatelem a tedy znesnadňuje nelegální práci," popsal smysl kontrol ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Hlásit se na poště musejí nezaměstnaní několikrát do měsíce, nejvíce však dvakrát týdně.
Nemůžu, bolí mě nehet
Na kontroly nedocházejí automaticky všichni nezaměstnaní, ale jen ti, které vytipuje speciální program na základě několika kritérií. Mezi ty patří opakovaná evidence "na pracáku", zaměstnání kratší 10 dnů v posledním půlroce, nezaměstnaní do 26 let, čerství absolventi škol a rizikové profese. Těmi jsou především zaměstnání ve zdravotnictví, pohostinství a stravovacích službách.
Podle Drábka se systém kontrol během prvních dvou měsíců fungování osvědčil. "Jednoznačně se prokázalo, že řada uchazečů o zaměstnání vykonává jiné činnosti, které jim znemožňují spolupracovat s úřadem práce." Nezaměstnaní se vymlouvají třeba na to, že je bolí nehet na palci, nemají čas nebo zaspali (termín kontroly na 14 hodin). A někteří si s výmluvou ani nelámou hlavu - na kontrolu nemají čas kvůli výpomoci v restauraci nebo je zkrátka zaměstnavatel neuvolní.
Pokud nemůže nezaměstnaný nemůže doložit jeden z omluvitelných důvodů, například nemoc nebo btížnou dopravní dostupnost dané pošty, zahájí s ním úřad práce správníí řízení, které může skončit až odebráním podpory v nezaměstnanosti a dalších dávek. Dosud bylo zahájeno zhruba 800 těchto řízení, což by při odejmutí dávek znamenalo úsporu 12,7 milionů korun.
"Za ještě větší úspěch a důkaz o potřebnosti kontrol považuji fakt, že téměř 80 lidí si po zařazení do projektu najednou našlo zaměstnání. V tomto případě činí úspora 1,5 milionu korun," pochvaluje si ministr. Projekt kontrol stál zatím čtyři miliony korun, z nichž většina poslala Evropská unie. Kontroly by měly trvat dva roky, pak se rozhodne, jestli se v nich bude pokračovat.
Práce není
Každá strana má však dvě mince a opozice i úřady práce upozorňují na základní nedostatek zpřísněných podmínek. "Hlavní a zásadní problém je v tom, že volná pracovní místa prostě nejsou. A toto opatření bude mít ve svém důsledku přesně opačny efekt - práce na černo naopak pokvete, protože co si ti lidé bez dávek mají počít?," poukazuje Lenka Špitová z litoměřického úřadu práce. Efektivnější by podle ní bylo například snížení odvodů zaměstnavatelů za své pracovníky, teď je totiž pro ně zaměstnávání příliš drahé a zlevnění by mohlo pomoci vytvoření nových pracovních míst.
Povinné kontroly nezaměstnaných se nelíbí ani poslankyni Miladě Emmerové (ČSSD): "Práci na černo je jistě třeba bránit, ale toto mi přijde v době, kdy volná pracovní místa nejsou, jako zbytečné šikanování." Podle ní by mohla pomoci například osvěta, aby si lidé uvědomili, že prací na černo si například nešetří na důchod a podobně.
Drábek uznává, že systém kontrol sám o sobě v boji proti černému nezaměstnávání nestačí. "Proto jsme zintenzivnili kontroly, zdvojnásobíme počet lidí, kteří se problematikou zabývají, a od Nového roku zvyšujeme penazlizace - pro zaměstnavatele až an 10 milionů korun, pro zaměstnance na 100 tisíc," připomněl ministr.
