Kontroverzní letouny CASA jsou dočasně mimo provoz kvůli závadě

Armáda dočasně zastavila provoz transportních letadel CASA, která už od nákupu provázejí kontroverze. Důvodem je závada na avionickém systému, která se na jednom z těchto strojů v úterý projevila za letu. Uvedla to mluvčí generálního štábu Jana Růžičková. Bezpečnost letu podle ní nebyla narušena.

Lety strojů CASA C-295M budou zastaveny do doby, než ustavená komise dokončí vyšetřování úterní události. Letos je to již třetí problém, který se u těchto letadel objevil. V únoru byl jejich provoz dočasně zastaven poté, co se jedno z nich při manévru při cvičném letu propadlo o několik desítek metrů.

Koncem zimy se v médiích objevily informace o tom, že armáda musí odložit vyslání těchto letadel do Afghánistánu, neboť systém ochrany proti raketám, který za 150 milionů korun dodala firma Omnipol, neprošel vojskovými zkouškami a firma ho bude muset vyměnit či opravit. Růžičková uvedla, že Omnipol požádal o prodloužení termínu pro odstranění těchto závad a nedostatků z konce dubna do 15. června.

Technické problémy trvají

"Cílem vojskových zkoušek systému pasivní ochrany letounu bylo prověřit funkčnost a provozuschopnost systému za letu i na zemi, prověřit kompatibilitu s užívanými klamnými cíli, pozemním vybavením a ověřit úplnost technické dokumentace. Systém pasivní ochrany letounů CASA nesplnil požadavky dle stanovených specifikací armády. Jednalo se o nefunkčnost jednotlivých částí systému a podsystémů vlastní ochrany letounů CASA C-295M," sdělila Růžičková. To, že problémy zatím nebyly odstraněny, podle ní prokázala kontrola tento týden.

První ze čtyř transportních letounů CASA C-295M přistál v Praze v lednu loňského roku. Nové letouny nahradily dosluhující a zastaralé stroje An-26, které armáda minulý týden po téměř třiceti letech vyřadila z výzbroje svého letectva.

Podezřelý nákup letounů

Letoun C-295M může nést 71 vojáků nebo 48 plně vyzbrojených výsadkářů nebo 24 raněných, je-li přizpůsoben jako zdravotní verze.

Nákup dopravních letadel CASA byl podle odborníků i médií podezřelý. Kontrakt byl podepsán v roce 2009, den před nástupem tehdejšího náměstka ministra Martina Bartáka do funkce šéfa resortu. Podle Evropské komise Česko údajně nedodrželo předpisy EU týkající se zadávání veřejných zakázek, když o zakázce za 132 milionů eur (téměř 3,5 miliardy korun) rozhodla bez výběrového řízení.