Původ docenta
Konvička vyrůstal s uprchlíky, i proto nesnáší islám
05.06.2016 19:29 Původní zpráva
Kontroverzní politik Martin Konvička vyrůstal mezi řeckými uprchlíky z občanské války, které od jara 1948 přijímalo komunistické Československo. V komunitě sice pochopil, co je to, přijít o vlast, Řekové ale historicky nesnášejí Turky, tedy tradiční vyznavače islámu.
Martin Konvička se narodil v listopadu roku 1969 matce řeckého původu. Stal se tak členem početné helénské populace v tehdejším Československu, v němž žilo na dvanáct tisíc Řeků. Že je jiný než spolužáci, si rodák ze slezské Opavy dobře uvědomoval. "Věděl jsem to odjakživa. Když trávíš značnou část dětství s babičkou, která chodí v černém, nemluví plynně česky a všechny tety v černém s ní mluví řecky a je tam i strýček Jorgos bez nohy, o kterou přišel v Řecku za války, tak je to součást tvého života," vzpomíná Martin Konvička. Doma mu často připomínali i za války padlého dědečka.
Řekem je po matce, otec byl Čech. Komunistické Československo přijímalo Řeky na útěku z občanské války od dubna 1948. Nejprve děti poslané do bezpečí z bojujících hor, později po pádu řeckého partyzánského odboje přijala republika i jejich rodiče. Z helénské komunity dnes mnoho nezbylo, hlásí s k ní asi 2500 lidí s českým pasem, většina se vrátila na Balkán. Po smrti jsou Konvičkovi rodiče i jeho bratr a zůstávají jen mlhavé stopy paměti.
"Řecký pradědeček byl vážený pop, v téhle linii byli mí předkové popi po generace," slýchával doma Konvička. Severní Řecko bylo až do balkánských válek v letech 1912-1913 součástí muslimské Osmanské říše a tamní lidé byli poddanými sultána. I když Turci pravoslavnou církev nezakázali, na život pod půlměsícem před pouhými 104 lety se v Řecku stále vzpomíná dosti nenávistně a řecko-turecká politika je podnes vyhrocená.
"Zamlada jsem nechápal, proč mají Řekové Turky tak iracionálně neradi. Krátce po roce 1989 jsem se do Turecka podíval. Připadali mi fajn, takoví zaostalejší a nadrženější Řekové. Nebylo snad dne, abych nedostal nejméně dvě nabídky k homosexu, které jsem s díky odmítal," vzpomíná. Dnešní Turecko je ale podle něho jiné, sekulární turecké politice vzkvétající do devadesátých let vzali hodně prostoru islamisté. Postupně pak přijal i postoje svých předků, pro které byli mohamedáni historickými nepřáteli.
* Jak Konvička vysvětluje, že i když sám vyrůstal mezi uprchlíky, dnes zasévá nenávist vůči běžencům islámského vyznání?
* V čem jsou si podobné osudy řeckých běženců v Československu a dnešních syrských uprchlíků v západní Evropě?
* Československo zvládlo přijmout přes dvanáct tisíc řeckých migrantů na útěku z války, proč by nemělo zvládnout dvanáct tisíc Syřanů prchajících z podobných bratrovražedných bojů?
ODPOVĚDI NEJEN NA TYTO OTÁZKY NAJDETE V NEJNOVĚJŠÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 6. ČERVNA 2016.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.