Většina Čechů si myslí, že je důležité poznat své kořeny, ale jen méně než polovina z nich si informace o svých příbuzných zjišťuje. Za nejdůležitější témata z historie, o kterých je třeba si s rodinou povídat, více než polovina Čechů označuje rodinné osudy za komunismu a za druhé světové války a vztahy svých předků. Vyplývá to z průzkumu NMS Market Research pro neziskovou organizaci Post Bellum. Post Bellum se zabývá nedávnou minulostí Česka.
Ačkoliv 86 procent Čechů si myslí, že je důležité poznat své kořeny, informace o příbuzných si zjišťuje jen 44 procent z nich. Z průzkumu také vyplynulo, že něco mimořádného o svých předcích odhalí polovina z těch, kteří se do rodinných rozhovorů pustí.
Na otázky týkající se zaměstnání, místa narození či počtu sourozenců Češi znají odpověď častěji u rodičů matky než otce. Obecně je v rodinách větší povědomí o ženách. "Lze to připsat jednoduchému faktu, že ženy se u nás dožívají vyššího věku, a tak máme více času a příležitostí si o minulosti popovídat s babičkami," uvedla Jana Háková za Post Bellum.
Témata rodinných hovorů se nejčastěji točí kolem života během dvou složitých etap československé historie - komunismu a druhé světové války. Mluví se také o vztazích předků, o majetkových poměrech, o něco méně častěji o situaci v době kolem srpna 1968 a ještě méně o politické i náboženské orientaci předků.
Podpořit zájem o rodinnou historii se snaží soutěž Příběhy 20. století, kterou pořádá Post Bellum a která vyzývá ke zpracování pamětnických příběhů. Děti i dospělí v ní mají za úkol zpracovat zajímavé životní osudy lidí spjatých s minulým stoletím, nejčastěji se přitom s prosbou o vyprávění obracejí právě na své příbuzné.
