Výpověď majitele
Kovošroty v "bezhotovostní" éře: papírování a hněv důchodců

Déle než tři týdny už sběrny v celé zemi nesmějí vyplácet takzvaně na ruku peníze za kovový šrot a zákazníci se musejí spokojit jen s bezhotovostní platbou, tedy s peněžní poukázkou nebo převodem peněz na účet. Opatření má podle ministerstva životního prostředí pomoci omezit krádeže kovu. Spokojeni s ním nejsou hlavně podnikatelé, podle kterých nařízení omezuje jejich podnikání a zloděje stejně neodradí. Města na Karvinsku, která proti zlodějům kovů dlouhodobě bojují, sice nařízení vítají, přesto stále volají po ještě přísnějších opatřeních.

"Je to úbytek lidí, hlavně takových těch menších zákazníků a důchodců. Rozčilovali se tady, ale my jim říkáme, ať si jdou stěžovat na úřady, že jsme to nevymysleli," shrnuje první zkušenosti s bezhotovostními platbami Jan Rangl, který je majitelem sběrny v Petrovicích u Karviné. Za kovový šrot lidem nyní nabízí platbu převodem na účet nebo prostřednictvím bankovního šeku. "Je to více administrativy a papírování, více sedím u počítače, než bych makal rukama," uvedl Rangl. Podle něj jsou lidé často nedůvěřiví, nechtějí sdělovat své účty nebo se obávají, že platbu neobdrží. Některým ale opatření nevadí. "Mám účet, je mi to úplně jedno, hlavně když to ode mě odeberou. Zdědil jsem vetešnictví, tak dělám pořádek v baráku a jsem rád, že se toho zbavím," řekl jeden z klientů sběrny.

Její majitel se domnívá, že opatření krádežím nezabrání. "Je pravda, že některé sběrny si to dělají samy, ale zase je nesmysl házet všechny do jednoho pytle," míní Rangl.

Připomněl, že Karvinsko je příhraniční oblast, a zloději tak budou kradené kovy vyvážet do Polska.

"Zavedení bezhotovostního styku je určitě lepší opatření než žádné. Stále si však myslíme, že nejlepším řešením by byl úplný zákaz výkupu kovů od občanů. Kompromisem by mohlo být místo plošného celorepublikového zákazu zvýšení pravomocí pro obce v regionech, kde je tento problém nejpalčivější," zhodnotil nové opatření Lumír Macura, místostarosta Bohumína. Město dlouhodobě bojuje proti krádežím kovů a jako první přijalo kontroverzní vyhlášku, podle níž by lidé měli šrot a další odpad bezplatně odevzdávat na městem stanovených místech. Město už rovněž zahájilo kontroly bezhotovostního styku ve sběrnách, kontroloři se ale zaměřují i na dodržování dalších povinností.

"V případě zjištění pochybení budeme požadovat po krajském úřadě zrušení povolení k provozování sběrny," řekl Macura. Podle mluvčí radnice Lucie Balcarové chce město v kontrolách i nadále pokračovat. "Na nějaké nedostatky jsme narazili, zatím jsou v řešení, takže detaily bohužel sdělovat nemůžeme," uvedla mluvčí.

Ředitel městské policie Karel Vach potvrdil, že sběrnám ubývají klienti. "Při našich objížďkách sběren je to evidentní. Zatímco vloni jsme u sběren řešili 51 případů, kdy šrot pocházel z trestné činnosti, tak letos za první tři měsíce prozatím jen jeden jediný případ," uvedl Vach. Podle statistik města čtyři bohumínské sběrny vykoupí za čtvrt roku 500 tun kovů. V přepočtu tak ve dvaadvacetitisícovém Bohumíně ročně každý obyvatel odevzdá ve sběrnách asi 91 kilogramů kovového odpadu.

Jinou zkušenost má zatím Karviná, kde podle mluvčí magistrátu Šárky Swiderové zatím strážníci menší počet klientů ve sběrnách nezaznamenali. "Strážníci upozorňují při běžných denních pochůzkách na naši vyhlášku, která stanovuje jako jediné místo pro odevzdávání šrotu náš sběrný dvůr, to je kompetence městské policie," uvedla mluvčí. Kontroly bezhotovostních plateb chce magistrát zahájit od dubna.