Na zákaz kožešinových farem, který chce prosadit část poslanců, by se mohly vztahovat výjimky. Skončit by podle doporučení sněmovního výboru pro životní prostředí nemusely farmy věnující se například chovu lišek nebo norků, které by se mohly vykázat evropským certifikátem o dobrých životních podmínkách chovaných zvířat. Zemědělský výbor zase navrhl zpřesnit podmínky pro kompenzace provozovatelům farem, které by skončit musely.
Novela by měla zakázat "chov a usmrcování zvířat výhradně nebo primárně za účelem získání kožešin". Netýkala by se tedy například chovu králíků nebo nutrií. Provozovatelé by mohli žádat kompenzace od státu, podle návrhu by neměly být nárokové.
Zemědělský výbor doporučil předlohu upravit tak, že by se zákaz vztahoval i na chov zvířat "převážně" kvůli jejich kožešině. Platit by měl nikoliv od konce příštího roku, ale až od konce ledna 2019. Chovatelé by podle výboru měli dostat od státu kompenzaci za zrušení farmy, ovšem jen v případě, pokud chov zahájili nejpozději koncem loňského června.
Výbor pro životní prostředí doporučil ze zákazu vyjmout farmy, které se budou moci prokázat certifikátem panevropského programu WelFur. Jeho získání je předpokladem vyhovujících životních podmínek zvířat v evropských kožešinových farmách. Výbor chce dát chovatelům na získání tohoto certifikátu dva roky.
Novelu podepsalo pět desítek poslanců, tedy čtvrtina členů dolní komory. Argumentují tím, že podmínky na farmách, byť splňují standardy, neodpovídají potřebám divokých zvířat, i etickými důvody. Předloha má ale taky mnoho oponentů. Obávají se mimo jiné toho, že by zákaz vedl ke vzniku nelegálních chovů mimo kontrolu Státní veterinární správy.
V Česku je podle informací ze Sněmovny devět aktivních farem. Nejčastěji se na kožešiny chovají norci a lišky. Ročně jich je zpracováno přibližně 20 tisíc. Počet farem se dlouhodobě snižuje.
