Ministerstvo školství (MŠMT) by chtělo podpořit zakládání nových středních škol a otevírání nových oborů tím, že krajským úřadům nebude bránit v navyšování kapacit středního vzdělávání s výjimkou víceletých gymnázií a konzervatoří. Podmínkou pro rozšiřování některých oborů bude to, aby odpovídaly dlouhodobým potřebám trhu práce. Vyplývá to z připravovaného záměru rozvoje vzdělávání do roku 2027 a z odpovědí mluvčí ministerstva Anety Lednové.
Počty uchazečů o studium na středních školách v minulých letech začaly přibývat. Mnozí si loni například v Praze stěžovali, že některé maturitní obory se rychle zaplnily a těžké bylo najít volná místa i jinde. Podle statistik ministerstva školství bylo loni v devátých třídách 95 198 dětí. Letos se na střední školy budou hlásit děti, které se narodily v roce 2008. Podle dat Českého statistického úřadu tehdy na svět přišlo asi 119 tisíc dětí. Více dětí se naposledy podle statistiků narodilo jen v roce 1993, a to 121 tisíc.
Míst ve středních školách je podle ministerstva školství dost a problémy s přetlakem zájemců jsou jen v některých regionech a oborech. Celkově střední školy podle úřadu v lednu nabízely 687 512 míst, tedy nejvíce za poslední tři roky. Zhruba 200 tisíc míst bylo podle dat resortu neobsazených. Zájem je podle Lednové zejména o gymnázia, zatímco o střední odborné školy klesá. Od roku 2019 se proto podle mluvčí navyšují kapacity hlavně u gymnázií.
Do roku 2027 plánuje ministerstvo podle aktuálního návrhu záměru rozvoje vzdělávání podpořit zvýšení kapacit škol tím, že nebude omezovat rozšiřování čtyřletých gymnázií, lyceí a oborů s výučním listem. Rozšířit by se mohly třeba i obory s technickým, přírodovědným a zdravotnickým zaměřením. Pro ty ale bude podmínkou to, že obor bude odpovídat mimo jiné předpokládaným dlouhodobým potřebám trhu práce v kraji.
Střední školy v Česku zřizují většinou kraje, které zároveň odpovídají za poskytovanou nabídku oborů. Ta by podle školského zákona měla odpovídat zájmu lidí i potřebám trhu práce. Při plánování středního školství mají krajské úřady podle legislativy zohledňovat mimo jiné vývoj počtu uchazečů a plánovaný rozvoj území. Ministerstvo podle Lednové s kraji na nabídce středoškolských oborů spolupracuje, zodpovědnost za dostupnost kapacit ale podle ní mají krajské úřady, které se kapacitám a struktuře středních škol věnují ve svých dlouhodobých záměrech vzdělávání.
Převedení odpovědnosti za zřizování středních škol na ministerstvo by podle resortu bylo nesystémové. Vyžadovalo by úpravu školského zákona a představovalo by zásah do působnosti samosprávy. "MŠMT nemůže beze změny školského zákona převzít odpovědnost za zřizování středních škol, ani by to nebylo systémové řešení, protože by to byl významný zásah do samosprávných kompetencí krajů. MŠMT nebude klást překážky při navyšování kapacit středních škol s výjimkou víceletých gymnázií a konzervatoří," píše se v pracovní verzi dokumentu s názvem Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR na období 2023 až 2027, který nyní na ministerstvu vzniká.
Ve školním roce 2019/2020 bylo podle statistiky MŠMT na 355 školách s gymnaziálním vzděláváním 130 725 studentů. O dva roky později bylo na 363 školách 133 321 gymnazistů. Kapacita středních odborných škol je asi třikrát vyšší. Vysoký počet zájemců o studium střední školy lze podle MŠMT očekávat především v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji.
