Křesťané si po celém světě připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Mše této neděle, kterou vrcholí pašijový týden, má být co nejslavnější a zejména v katolických kostelích se v noci zapalují svíce a křtí se dospělí. V českých lidových zvycích je Velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční spojen s masitým obědem po dlouhém půstu.
V některých farnostech se v tento den světí velikonoční pokrmy, například čokoládoví beránci a mazance. Podle katolické tradice začínají Velikonoce, které trvají 50 dní až do Letnic, slavnosti Seslání Ducha svatého.
Velikonoční neděle je posledním dnem takzvaného třídení (triduum), které začíná Velkým pátkem, připomínajícím ukřižování Ježíše Krista, a pokračuje Bílou sobotou, kdy vpodvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení. Třídení v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku, neboť obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti: vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání.
Podle lidových zvyků měly dívky malovat vajíčka na příští den pomlázky, dospělí se navštěvovali a obcházeli pole. Důležitá byla i příprava velikonočního pečiva. V Česku se pečou velikonoční bochánky neboli mazance, které jsou z kynutého těsta a obrazně připomínají svým nabývajícím objemem nabývání hodnot.
Češi si velikonoční svátky prodlužují o pondělí, ke kterému už se ale neváže žádná křesťanská oslava. Nicméně po Velikonoční neděli nastává pro křesťany doba, kdy prožívají velikonoční radost ze svého vykoupení. Pondělek patří převážně lidovým zvykům, je spojen s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi, které lze zařadit k přechodovým rituálům končící zimy a nastávajícího jara.
